Drobné ovoce - rybíz, angrešt, josta

Drobné ovoce - množení (15.1.2014)

Nejčastější je množení dělením keřů. Na podzim nebo brzy na jaře vyryjeme a rozdělíme keř na několik menších a ty vysadíme na nová místa. Nadzemní část je nutno zkrátit nejméně o dvě třetiny (vždyť došlo k porušení kořenů - a zkrácením větví obnovíme rovnováhu mezi podzemní a nadzemní částí).

Sazenice všech rybízů a josty i třeba meruzalky můžeme vypěstovat z řízků . Od srpna až do počátku února nařežeme ze silnějších jednoletých výhonů asi 20 cm dlouhé řízky (budou mít nejspíš 4 až 5 pupenů). Někdo řeže řízky i tak, že uřízne jednoletý řízek i s kouskem dvouletého dřeva, ze kterého vyrůstá (řízek pak má tvar malinké paličky na maso). Takový řízek pak bohatě koření, hlavně ze spících pupenů na starším dřevě.
Řízky vysadíme buď hned na podzim (nejdéle do konce října), nebo je (při pozdějším odběru) uložíme na zimu do sklepa. Musíme ovšem dbát na to, aby nevyschly - zastrkáme je do vlhkého písku nebo obalíme vlhkými novinami a dáme do igelitky - nebo tak nějak podobně. A vysadíme je potom až na jaře. Ať tak nebo tak, řízky zastrčíme do země skoro celé, jen 1 pupen zůstane nad zemí. Dělám si předem do země otvor kovovou tyčkou, aby se při zastrkování řízek nepoškodil.
Výhony, které přes sezónu narostou, za rok na jaře zkrátím na 2 - 3 pupeny. A co dělat dál, píši výše v postupech při řezu jednotlivých druhů drobného ovoce.

To sazenice keřového angreštu jdou snáze získat hřížením. Výhon na okraji keře ohneme do jamky hluboké asi 15 cm, kterou si vyhrábneme u keře samozřejmě tak, aby do ní větévka pohodlně dosáhla. Větévku na dně jamky přichytíme nějakým kolíčkem nebo háčkem, protože sama tam nejspíš držet nebude. Jamku zasypeme půdou a čouhající vrchní část výhonu zkrátíme na dva nebo tři pupeny. A čekáme. Na podzim nebo zjara zakořeněnou rostlinu odřízneme od mateřského keře a vysadíme tam, kam nás srdce nebo rozum táhne.

Stromkový angrešt i rybíz ovšem musíme roubovat - na kmínek meruzalky ve výšce kolem 1 metru. Rouby odebíráme v prosinci až lednu a uložíme je tak, aby nevyschly (vlhký písek ve sklepě nebo do novin a igelitu, to je pořád stejné).

Roubovat se dá v době vegetačního klidu (podnož je bez mízy), nejčastěji kopulací (i anglickou - viz kapitola o roubování). To je již v předjaří (únor). Spíš používám obyčejnou kopulaci než anglickou, větvičky bývají dost tenké a zejména angreštové se drolí, špatně se po kopulačním řezu ještě nařezávají podélně.

Dá se roubovat i bylinnými rouby v půlce června - do rozštěpu klínovitě seříznutým roubem. Když se nám roub neujme, můžeme roubovat v srpnu do boku nebo opět kopulací.
Pár slov o roubování do boku: Na kmínku meruzalky uděláme ve výšce kolem 1m zářez a do něj vsuneme do klínku seříznutý roub s ucvikanými listovými čepelemi a zavážeme roubovací páskou. Až na jaře příštího roku odřízneme vršek meruzalky - těsně nad roubem.
Stromkové tvary se roubují i na podnož Josta - zejména černý rybíz.