Zahrádkář Jerome

Postřiky (25.3.2014)

Insekticidy - Fungicidy - Suspenze, emulze a míchání postřiků - Kolikrát stříkat, kdy a co


14.3.2017 - aktuální seznam přípravků na ochranu rostlin sestavený Vojtou Ptáčkem je k nahlédnutí zde: http://vojtaptacek.webnode.cz/ochrana-ovocnych-drevin/.

19.8.2016 - Důležitá informace - některé níže uvedené postřiky již nejsou v běžném prodeji nebo dokonce nejsou povolené. Některé již nejsou určeny pro malospotřebitele a k jejich užití je zapotřebí získat příslušnou kvalifikaci. Podrobnosti a aktuální údaje můžete vyhledat v Registru přípravků na ochranu rostlin. V dohledné době se budu snažit tuto stránku aktualizovat. Díky za pochopení.



Insekticidy jsou proti žravému a savému hmyzu, fungicidy proti houbovým chorobám. Souhrnně se mluví o pesticidech.

Není dobré používat jeden přípravek mnohokrát po sobě, protože škůdce či choroba na něj může získávat odolnost a on pak funguje méně nebo skoro vůbec. Takže raději střídám různé postřiky i v rámci jednoho vegetačního období.

Postřiky mají různé OL (ochranné lhůty) – to je doba, během níž bychom neměli ovoce či zeleninu konzumovat, abychom nezatěžovali náš organismus jedy. Bývá uvedena v přívalovém letáku a je dost důležité ji sledovat, pokud stříkám třeba dozrávající rajčata či okurky. U jablek a pod. je to vesměs jedno, hlavní postřiky jsou spíše na jaře a v časném létě, čili daleko od termínu sklizně. A pozor, různá plodina může mít různou OL u stejného postřiku!

Pokud zakoupíte nějaký postřik, bývá v krabičce i obsáhlý leták s přehledem insekticidů i fungicidů, včetně použití i OL. To je velmi praktické, jste hned v obraze.

Insekticidy

Chemické látky na ochranu proti škodlivému hmyzu (insekticidy) jsou různého typu (zjednodušené rozdělení):

  • Pyrethroidy jsou širokospektrální insekticidy, které na hmyz působí dotykově i při nízkých teplotách, můžeme je použít až do teploty 23 stupňů Celsia. Na roztoče nepůsobí, mohou situaci i zhoršit. Běžně používané pyrethroidy jsou Agrion Delta, Decis Flow, Decis Mega (deltamethrin), Alimethrin a Cyper (cypermethrin), Vaztak (alfacypermethrin), Karate Zeon (lambda-cyhalothrin). Talstar (bifenthrin) a Trebon (etofenprox) jsou však pyrethroidy účinné i proti roztočům.
  • Organofosfáty dobře působí na všechna vývojová stadia hmyzu. Např. Reldan (chlorpyrifos-methyl), Dursban (chlorpyrifos) a Perfekthion (dimethoate), Actellic.
  • Karbamáty mají dlouhodobou systémovou účinnost (pronikají do rostliny a mšici nemusíme zasáhnout přímo - a stejně jako mšice končí)- např. Pirimor (pirimicarb), Insegar (fenoxycarb).
  • Inhibitory syntézy chitinu ovlivňují vývoj hmyzu. Na hmyz účinkují dotykově a požerově. Např. Cascade (flufenoxuron).
  • Neonikotinoidy jsou širokospektrální systémové insekticidy - např. Calypso (thiacloprid), Mospilan (acetamiprid), Integro (methoxyfenozide).
  • Akaricidy - pro potírání roztočů (svilušky, vlnovníci,...), např. Magus (fenazaquin), Nissorun (hexythiazox), Omite (propargite), Sanmite (pyridaben) a Ortus (fenpyroximate).

Příklady použití insekticidů (použití je jen orientační):

  • Oleoekol - ovocné dřeviny, réva – na přezimující škůdce, postřik na myší ouško. Ale Oleoekol už není, jen se o něm píše...
  • Calypso 480 SC - hodí se skoro na všechno
  • Decis flow 2,5 - hodí se skoro na všechno, ale mám dojem, že už tolik nezabírá
  • Karate (Zeon) - brambory (mandelinka), jádroviny a peckoviny (housenky, obaleč u jabloní)
  • Mospilan 20 SP - rajčata, okurky, paprika (mšice), brambory (mandelinka), jabloň (obaleč)
  • Zolone 35 EC - jádroviny, peckoviny, réva, jahody (květopas), zelenina (dřepčíci)
  • Reldan 40 EC - jádroviny, peckoviny, réva, zelenina (dřepčíci); s Ekolem na přezimující škůdce. Problém je, že ani Ekol (snad 90% řepkový olej) už není...
  • Vertimec 1.8 EC - okurka, paprika, rajče (sviluška chmelová, třásněnky, vrtalky), jahody (roztočík jahodníkový)
  • Omite 30W - je proti svilušce chmelové, která dokáže zničit okurky ve skleníku - husté pavučinky hlavně na vrcholech rostlin, listy vypadají, jako by byly stiženy plísní – světlé krupičky, pak zasychají. Ale je to sviluškou!
  • Nissorun 10 WP - (proti roztočům - svilušky, vlnovník)
  • Sanmite, Cascade, Talstar, Magus - (proti roztočům - svilušky, vlnovník)
  • Neudosan je draselná sůl přírodních mastných kyselin proti mšicím. Ale je nutný přímý zásah - ovšem nulová ochranná lhůta!

    • Popsal jsem jen několik insekticidů, které jsem používal. Samozřejmě zkouším i jiné nebo nové, které se objevují – tak, jak starší pozbývají míry účinnosti. A nakonec několik biologických prostředků:

  • Spintor - požerový a kontaktní přírodní insekticid - jabloň (obaleč), škůdci na zelenině, ...
  • Biobit WP a Biobit XL - jsou přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis, hubí housenky motýlů (bourovec prstenčivý, bekyně zlatořitná, štětconoš ořechový, obaleč jablečný a švestkový).
  • Typhlodromus pyri - dravý roztoč proti roztočům (svilušky, vlnovníci). S tím konkrétní zkušenost nemám, ale jeden význačný sadař mi ho nesmírně vychvaloval. Jen potom musí dávat člověk pozor, aby si ho zase nevyhubil nevhodným insekticidem.


Fungicidy

  • Kontaktní fungicidy - určeny převážně k preventivnímu užití či jako doplněk k systémovým fungicidům (viz níže). Postřik na povrch rostliny, kde přímo působí na patogena a ničí ho ještě před vniknutím do pletiva rostliny. Jsou méně citlivé k vyvinutí rezistence než systémové.
  • Systémové fungicidy - účinná látka se přenáší uvnitř rostliny a chrání ji také v místech, která nebyla zasažena postřikem přímo. Avšak systémové fungicidy přinášejí oproti nesystémovým riziko vzniku rezistence houby vůči účinné látce.

Preventivní účinek fungicidu znamená ochranný, používá se dříve, než patogen pronikne do pletiv rostliny. Eradikativní účinek znamená, že dojde k potlačení či vymýcení patogenu. (U lokálně systémových přípravků, které pronikají do povrchových pletiv rostlin, kde patogena ničí). Kurativní znamená léčebný účinek. U systémově působících fungicidů, které pronikají hluboko do pletiv rostlin a tam se šíří.

Rozdělení fungicidů podle chemického hlediska (zjednodušený přehled):

  • Sloučeniny mědi - kontaktně, preventivně zejména proti plísním, proti houbám způsobujícím různé listové skvrnitosti a hniloby, ale neúčinkují proti padlí, nehrozí rezistence, za tepla a vysoké vlhkosti vzduchu sklon k fytotoxicitě. Např. Kuprikol, Champion, obsahuje je i Ridomil, Kurzate
  • Sirné fungicidy - působí kontaktně, preventivní účinek proti padlí, vedlejší akaricidní účinek, Účinnost je podmíněna teplotou nad 16°C, nad 26°C působí krátkodobě. Při vyšších teplotách působí fytotoxicky, riziko vzniku rezistence nehrozí. Např. Sulikol, Kumulus, Sulka.
  • Organické fungicidy - kontaktní, účinek na široký okruh fytopatogenních hub, zastavují růst hub, aniž by pronikaly do pletiv rostlin. Méně pravděpodobný vznik rezistence. Např. Merpan, Captan, Syllit, Delan, Karathane, Curzate, Mythos, Clarinet, Novozir, Dithane, Curzate, Ridomil, Acrobat,Polyram
  • Systémové fungicidy - široká skupina, mívají kombinovaný účinek (systémový i kontaktní), vzniká rezistence. Jsou přenášeny do všech částí rostlin. Např. Rovlar flo, Fundazol, Clarinet, Baycor, Topas, Horizon, Sporgon, Rubigan, Acrobat, Zato, Discus, Ridomil, Aliette.

Příklady fungicidů (použití je jen orientační):

  • Baycor 25 WP - jádroviny (strupovitost), meruňka (monilióza), hrušeň – rez, třešeň (skvrnitost) - již patrně není na trhu
  • Syllit 65 WP - účinek údajně i při nízkých teplotách, jádroviny (strupovitost), třešeň (skvrnitost), broskvoň (kadeřavost)
  • Discus - jabloň (strupovitost, padlí), angrešt (amer. padlí), réva
  • Dithane DG Neotec - jádroviny (strupovitost), rajčata (plíseň bramborová), broskvoň (kadeřavost), ...
  • Delan 700 WDG - jádroviny (strupovitost), broskvoň (kadeřavost), ...
  • Mythos 30 SC - jádroviny (strupovitost), jahodník, réva (plíseň šedá), ...
  • Merpan 80 WG - jádroviny (strupovitost), rzivost hrušně, réva (plíseň šedá), dezinfekce zeminy...
  • Topas 100 EC - jabloně (padlí, strupovitost), réva (padlí), ...
  • Acrobat MZ - na plísně u zeleniny, výborný na první postřiky rajčat (OL 21 dní!) a okurek (OL jen 7 dní)
  • Ridomil GOLD MZ 68 WP - použití jako Akrobat, ale krátká OL – čili na pozdější postřiky rajčat, okurek ( OL jen 3 dny!)
  • Rubigan 12 EC - snad na všechno, velmi užitečný postřik, i na amer. padlí u angreštu. Ale mám dojem, že nám ho zrušili...
  • Kuprikol 50 - již letitý, stále užívaný, někde jsem slyšel, že je povolený i pro biopěstovaní či jak se tomu říká. Použití na zeleninu, rajčata (OL myslím jen 7 dní), réva, funguje dobře na kadeřavost broskvoní. Někdo ho trochu přidává do latexu při zatírání ran na ovocných stromech.
  • Sulka - broskvoň (kadeřavost), plísně, ale i na přezimující škůdce, na hálčivce a vlnovníka révového, na vlnovníka hrušňového, moření česneku, hnojení, ...
  • Kocide - na kadeřavost broskvoní
  • Horizon - moniliový úžeh u meruněk
  • Sporgon - moniliový úžeh u meruněk

    • Samozřejmě fungicidů je mnohem více, zase jsem uvedl jen ty, co jsem vyzkoušel.



Suspenze, emulze a míchání postřiků

    Z prášku připravuji suspenzi, chce to pořádně promíchat a počkat pár minut, než vyrazím stříkat. A promíchávám i během postřikování. Z kapaliny připravuji emulzní postřik. Opět často promíchávám.

    Obecně řečeno - nejlépe je nesmíchávat dohromady dva různé postřiky. Mohou vznikat i škodlivé kombinace (pokud směs nic navíc neovlivní, jde o aditivní efekt, pokud zvyšuje účinek, pak je to synergie, pokud se účinnost sníží, mluví se o antagonistickém účinku). A kdoví, co se povede namíchat mě...takže pokud mám čas a stromků málo, raději nemíchám.

    Běžný je ale i jiný postup - často dělám dvojkombinaci – když už stříkám, proč bych měl dělat dvojí práci? A tak smíchám dohromady insekticid s fungicidem do jedné náplně stříkačky (mám vyzkoušeno, které konkrétní postřiky smíchat můžu, aby to neškodilo a účinnost zůstala - ale to se neodvažuji někomu vnucovat). Většinou přidávám i hnojivo na list - později na jaře a v létě - to už by se postřik dal nazvat trojkombinací (používám Wuxal nebo Vegaflor, popíši později podrobněji na samostatné straně o hnojení - ale pozor, i hnojivo navíc může ovlivnit výsledný efekt postřiku!). Pokud chci smíchat pesticid práškový s kapalným, pak nejprve rozmíchám dobře prášek, potom vmíchám druhou složku -kapalnou. Připravenému postřiku se říká jícha (to aby vás to někoho nevyděsilo - jako mne kdysi - až se to někde dočtete).

    Pokud bych chtěl smíchat dva prášky nebo dvě kapaliny, vmíchávám přípravky postupně, ne najednou.

    Ještě docela důležitou poznámku. Skoro vždy přidávám k namíchanému postřiku ještě tzv. smáčedlo - roztok, který způsobí, že postřik mnohem lépe ulpí a rozprostře se na listech, kůře, plodu, brouku, vajíčku. Účinek postřiku bývá výrazně lepší, než bez smáčedla. Používám např. Silwet L-77 nebo nový Silwet Star. Dříve používali zahrádkáři i třeba jar na mytí nádobí (jen pár kapek na litr, asi 1-10 ml/10 l), ale to nedělám, nevím, jestli by to příroda uvítala.

    Postřik vždycky připravuji těsně před použitím, neschovávám zbytek na stříkání za týden. Zbytek nevylévám, ale zajdu s ním k sousedům, většinou jsou rádi.

    A ve kterou denní dobu je nejlépe stříkat? Dobré je stříkat v podvečer (nebo brzy ráno), když se utiší vítr a nesvítí přímé slunce. A samozřejmě nesmí pršet. Postřik na listech by měl mít šanci zaschnout (nejméně tak dvě hodiny).

Kolikrát stříkat, kdy a co

    Teď budu mluvit hlavně o jádrovinách. Těžko odpovědět kolikrát stříkat - rok od roku se to může dost lišit. Rozdíly jsou lokalita od lokality. Jednou je v kraji, kde mám zahradu, celkem vlhko a více strupovitosti (čili více postřiků), jindy ne (ošetřuji méně často). Ale zhruba stříkám asi takto:

    Proti přezimujícím škůdcům, kteří během zimy zůstávají na stromech, někdy použiji časně na jaře olejové přípravky - řepkový olej (Ekol), používá se i parafínový olej (Frutapon). Ekol jsem používal s insekticidem (Reldan či Calypso). Oleoekol obsahuje kromě olejové také ještě insekticidní složku na bázi organofosfátu. Tento postřik je dobré dělat pravidelně každým rokem, nicméně se mi to vždy nepodaří. Ovšem následující čtyři postřiky pokládám za důležité minimum:

  • První postřik - na jaře, když stromy raší a jsou vylezlé lístky - tzv. na myší ouško,
  • druhý postřik - po odkvětu,
  • třetí postřik - na 1. vlnu obaleče (před půlkou června),
  • čtvrtý postřik - na 2. vlnu obaleče (konec července).

    Důležité jsou ty první dva jarní postřiky, to dávám dvojkombinaci - proti žravým a savým i proti strupovitosti a padlí. První i druhý postřik aplikuji proti strupovitosti i u rezistentů. Pokud je tlak strupovitosti i později, nějaký postřik přidám. Pokud to není nutné, nedělám to. Když útočí mšice, stříkám, až když je to vážnější. Zkoušel jsem i tzv. rostlinné insekticidy (výluhy z kopřiv, kostivalu a pod.), ale nic moc výsledek. Musím se přiznat, že někdy vynechám z lenosti čtvrtý postřik proti obaleči. Ale bývá to pak znát, tisíce děkovných dopisů od housenek.

    Popsané čtyři postřiky pokryjí většinou i ošetření dalších stromů a keřů, které se obvykle na zahradě vyskytují, škůdci a choroby se v dobách škodění často překrývají. Nicméně se zmíním i o ošetření proti významným škůdcům a chorobám peckovin atd.:

    Asi bych neměl zapomenout na broskvoň, proti kadeřavosti je prostě nutno stříkat, bez toho to nejde. Někdo stříká už v únoru, já trochu později, spíš v druhé půli března až začátkem dubna (2x, asi po týdnu) - až se začnou nalévat pupeny, nejpozději, když začnou rašit terminální pupeny. Nesmí se to promeškat, po odkvětu už je pozdě. Použít lze např. Kocide, Kuprikol 50, Syllit 65, Champion 50WP. Já používám Kocide a Kuprikol. Pokroucené napadené listy je dobré odstraňovat. I když je napadení velké, vyrostou ještě tu samou sezónu listy nové a nějaká ta úroda také bývá.

    Meruňka má problém jménem moniliová spála (hnědnutí květů, odumírání konců letorostů, klejotok). První postřik na počátku kvetení (Sporgon, Talent, Baycor, Teldor), druhý do květu nebo i třetí při dokvétání (Horizon, Lynx, Talent). Tři postřiky v místech velkého zasažení, většinou dávám jen jeden - do květu.

    Třešeň, višeň - proti vrtuli třešňové (červivost) se stříká po odkvětu třešně (bývá to doba květu černého bezu). Platí na ni např. Calypso 480SC, Sumithion Super, Decis EW50, Reldan 40EC, postřik se opakuje ještě jednou po dvou týdnech. Srdcovky se nestříkají, červivosti unikají dřívější dobou zrání. Proti skvrnitosti listů se stříká od začátku června (pokud je teplo a vlhko a tudíž hrozí či přijde infekce) - Baycor 25WP, Syllit 65WP, Delan 700WDG, Novozir MN80. Stříkám, až když se objeví. Jednou, když byl silný tlak, jsem to zanedbal a třešeň shodila listí už v létě. Postřik proti přezimujícím škůdcům dělám současně s ošetřením jádrovin.

    Slivoně - proti pilatce (housenky se vžírají a ničí plůdky) se stříká při dokvétání, když opadlo asi 80% korunních plátků. Platí na ni např. Calypso 480SC, Zolone 35EC, Reldan 40EC. Postřik proti přezimujícím škůdcům dělám současně s ošetřením jádrovin. Koncem července postřik proti 2. generaci obaleče švestkového (stejné přípravky, s jádrovinami).

    Leckoho sužuje rzivost hrušně. To jsou ony neblahé oranžové flíčky na listech shora (a zespodu strašidelné několikamilimetrové "výrůstky"). Vyzkoušel jsem na jaře před květem a těsně po odkvětu Baycor 25 WP. Výrazně jsem uspěl - sousedi dopadli mnohem hůře, než já (tedy jejich hrušky). Takže Baycor byl velmi úspěšný. Alespoň částečně by proti rzi měl fungovat zejména Topas C 50 WP, potom snad i Dithane DG, Dithane M45, Novozir MN 8, Polyram WG. Tak to vyzkouším.
    Pěkný neřád je roztoč vlnovník hrušňový. Loni (2012) si ho jeden známý přinesl rovnou ze zahradnictví na mladém stromku hrušně. Projevoval se zduřeninkami, hrbolky na lístkách, některé lístky byly zkroucené, zabralo Omite 30W. Letos (2013) potrápil i můj starší strom - projevil se ale jinak - červenou krupičkou na listech, zejména v horních partiích některých letorostů, později i ony hrbolky. Účinnou odpovědí byl tentokrát Nissorun 10 WP. Tento roztoč však vytváří přes léto více než jednu generaci, takže postřik je někdy nutno asi po týdnu či dvou opakovat. Účinkuje i předjarní postřik Sulkou (ještě před vyrašením, lístky by Sulka popálila).

    Na svilušku chmelovou (okurky ve skleníku) prý také platí kromě Omite 30W také Talstar 10 EC, Nissorun 10 WP a Sumithion Super).