Jabloně

Ideální je sázet jabloně na podzim a to od poloviny října do konce listopadu. Je však možno sázet i na jaře od poloviny března do poloviny dubna. Většinou je to tak, že ve školkách se na podzim vykopou stromky a co se neprodá, zůstane založeno do jara. Takže když sázíme na jaře, bereme již probrané stromky. Na druhou stranu - než aby stromek trpěl přes zimu v mokré díře v nekvalitní půdě, trpěl mrazy a byl okousán hladovou zvěří, je lépe jej vysadit na jaře. V ideálních půdních podmínkách ale raději sázíme na podzim, protože během zimy dochází ke slehnutí půdy a kořeny mají na jaře již dobrý kontakt se zeminou a stromek se lépe vyrovná s případným nedostatkem vláhy.

Jak daleko sázet stromky od sebe? Pokud sázíme stromků víc, měli bychom dodržet rozumné vzdálenosti a ty záleží na podnoži, odrůdě ale i kvalitě půdy. Zákrsek budeme pěstovat ve sponu např. 4x3m (první číslo znamená vzdálenost mezi řadami stromů, druhé vzdálenost mezi stromy. Zákrsky ale mohou být podle výše zmíněných okolností ve sponu 4-5x2-4 m. Pochopitelně - mezi silněji rostoucími odrůdami nechám místa víc, v chudších půdních podmínkách mohou být blíž u sebe, protože tolik nerostou. Štíhlá vřetena se sází ve sponu 3x0,8-1,5m, Vřetenovité zákrsky ve sponu asi 4x1,8-2,5m. Čtvrtkmeny se sází 6-8m od sebe, polokmeny a vysokokmeny 8-10m.

Vykopeme jámu, o něco větší a hlubší než je objem kořenů. Pokud sázíme na místo, kde předtím minimálě pět let jabloně nerostly, máme situaci jednodušší - na dno jámy nasypeme kompost,přehodíme kvalitní zeminou a můžeme sázet. Pozor - kořeny nesmí být nikdy v přímém kontaktu s čerstvým hnojem nebo průmyslovým hnojivem, mohlo by je to "popálit". Pokud sázíme do míst, kde již předtím jabloně rostly, vykopeme díru větší, jednostranně od jabloní unavenou půdu odvezeme někam na záhon (zelenině vadit nebude). Ze záhonu přivezeme půdu čerstvou a šup s ní do díry!. Půdu můžeme promíchat s kompostem, pískem, starou omítkou - podle toho, co je v našich půdních podmínkách zapotřebí.

Do díry - ještě před vložením stromku - zatlučeme kůl nebo aspoň kolík, podle toho, jakou podnož náš stromek má. Podnože málo vzrůstné potřebují kůl vysoký (asi tak 2 m), na celou dobu života, vzrůstnějším stačí jen kolík - na kratší dobu (na rok, dva). Ale o tom podrobněji pojednávám na odkazu o podnožích. Kůl zatloukáme jižně od kmínku (oddaluje rašení -zastiňuje kmínek na jaře a chrání tím před mrazíky), pokud hrozí nepříjemnosti spíše od větru, dáme kůl na návětrnou stranu od kmínku.

Kořenům zastřihneme konečky "do bílého". Pokud nám trochu zaschly, na ploše střihu budou dohněda. Musíme stříhat dál, dokud střih nebude bílý. Pokud kořeny zaschly, namočíme je na několik hodin, nebo třeba přes noc do vody.

Stromek vložíme do díry tak, aby místo štěpování zůstalo nad zemí (asi tak 10 cm). Někdy je podnož kratičká, tak stromek dáme třeba i hodně mělce, ale dodržet tuto zásadu prostě musíme. Jinak by za čas došlo ke "zpravokořenění" - stromek by pustil kořeny i z naštěpované odrůdy nad podnoží, stromek by rostl nejspíše jako šílený a málo by rodil - pěstovali byste dřevo místo jablek. Ačkoli - i dřevem z jabloní se dá topit. Stromek zasypáváme zeminou, natřásáme, aby se dostala i pod kořeny a opatrně přišlapujeme, zhutňujeme. Kontrolujeme místo štěpování, jestli zůstává výrazně nad zemí. Když už je díra skoro plná, zalijeme, poté přidáme znovu půdu a téměř na povrch dáme pár hrstí hnojiva - např. NPK. Někde jsem četl, že snad až půl kila na stromek, ale to mi přijde až moc, dávám tak dvě hrsti, kolem dokola, nesmí se dostat ke kmínku. Hnojivo zasypeme posledním zbytkem půdy a vydatně zalijeme. A na pár let (dva, tři roky) máme s hnojením pokoj.

Kmínek přivážeme provazem stočeným "do osmičky" ke kůlu. Vylepšuji to ještě tím, že mezi kmínek a kůl vtlačím špalík polystyrenu nebo nějaký jiný měkký materiál (jde použít třeba srolovaná pěnová izolace vodovodních trubek). Stromek se pak netře ani ve větru o kůl, je pevně fixován a spokojen. A my také.

Co se týče stříhání - na podzim vysazené stromky se moc nestříhají (uvádí se dokonce, že vůbec), s řezem počkáme na jaro. Zato při jarní výsadbě je hlubší řez nutný. O řezu však podrobně pojednávám na odkazu o řezu jabloní.

Pokud se sází více řad stromů, tak na rovinatých pozemcích se dává přednost orientaci řad sever - jih (na stromy potom svítí slunce lépe v ranních a odpoledních hodinách. Pokud se sází na svažitém terénu, je lépe řady umisťovat ve směru vrstevnic (kvůli vodní erozi). Co se týče vzdáleností mezi stromy (spon), uvádím podrobnosti na odkazu o podnožích.

Zahrádkář Jerome