Drobné ovoce - maliník, ostružiník, borůvky

Drobné ovoce - maliník, ostružiník, borůvky. (20.3.2016)

Maliník - Malinoostružiník - Ostružiník - Kanadské borůvky

Maliník

Maliník po řezu (foto Martin Makal).

Maliník před řezem (foto Martin Makal).

Maliník rodí až do výšek kolem 600 mnm., má rád dostatek slunce a vlhkou, mírně kyselou půdu. Kvete později na jaře, takže květy unikají mrazu. Na většině zahrádek člověk narazí na jednou plodící odrůdy, ty dávají úrodu během července. Ovšem populární jsou i dvakrát plodící odrůdy - rodí také v červenci, ale navíc (a to hlavně!) i na podzim v září a říjnu. Na podzim rodí již na větvích, které narostly v témže roce během jara a léta.

Ideální je vysazovat maliník na podzim. Sází se asi o tři centimetry hlouběji, než rostl ve školce, jednotlivé rostliny asi půl metru od sebe. Sazenici hned seřízneme tak, aby zůstaly nad zemí jen 1 - 2 pupeny. Před vymrznutím můžeme tyto "špačky" uchránit přes zimu pod hromádkou půdy.
Jednou plodící odrůdy plodí na loňských výhonech. Po sklizni je vyřežeme a spálíme. Zbylé výhony (ty nové, pěkné, letos narostlé, co byly bez plodů) necháme (budou rodit příští rok) a až na jaře je jen trochu zkrátíme.
U remontantních odrůd (dvakrát plodících), které již přinesly úrodu na podzim na vrcholech výhonů, tyto vrcholy seřízneme až k prvnímu pěknému pupenu pod ním. Výhon na jaře rozvětví a v létě na něm můžeme očekávat druhou úrodu. Ovšem někdo seřezává šmahem na podzim všechny větve a pěstuje maliny jen pro tu podzimní sklizeň - ta bývá mnohem větší.

Malinoostružiník

Kříženci malin a ostružin dávají malinoostružiny. Nechávají si skvělou chuť malin a odolnost i plodnost ostružin (např. odrůdy Tayberry, Boysenberry). Rodí na dvouletých postranních výhonech. Výhony se při řezu nezkracují tak moc jako u malin. Množí se nejčastěji oddělením odnože od původní rostliny na podzim - jako u malin.

Ostružiník

Ostružiníku stačí chudší půda, jen mírně kyselá, vlhká. Ale chce světlo a trochu tepla, má-li úroda za něco stát. Poroste a zaplodí chutné plody i ve vyšších polohách, ale jen v chráněných polohách.

Vzpřímeně rostoucí odrůdy se sází asi 1 m od sebe, plazivé odrůdy i více než 2 m od sebe. Sazenice po výsadbě zkracujeme na 2 - 3 pupeny.
Ostružiník plodí na loňských výhonech (jako klasický maliník). Odplozené větve odstřihneme po sklizni nebo až na jaře. Střiháme je těsně nad zemí. Ponechané výhony na jaře zkracujeme asi o třetinu a jejich obrost na 1 - 3 pupeny.
Plazivým odrůdám zkrátíme na jaře loňské výhony (ty, co budou rodit) asi na 2,5 m a vyvážou se (na drátěnku, kůlnu, plot a pod.). Na každou stranu keře asi tři tyto dlouhé výhony (tím je myšleno doleva tři a doprava tři). Postranní obrost se zkracuje asi na 40 cm.
Odplozené výhony můžeme odříznout už na podzim - hezky až u země. Určitě nic nezkazíme, když nové letorosty položíme na zem a zakryjeme na zimu chvojím nebo slámou.
Ostružiník můžeme množit řízky nebo hřížením.

Kanadské borůvky

Dvě věci jsou pro pěstování borůvek velice důležité. Za prvé je to kyselá půda. Čili hodně rašeliny nebo hrabanky z lesa (vrstvy starého jehličí pod jehličnany - promíchat s půdou do velké díry pod borůvky před výsadbou). Já před lety pod borůvky přivezl z lesa několik koleček smrkové hrabanky a borůvky rostou a rodí jak šílené. I když to pár let trvalo, než úroda stála za řeč. No a za druhé je to zavlažování. Chce to keře opravdu dost a často zalévat, hlavně na jaře a když rostou plody. Ale nepřemokřit. Borůvky snesou i částečný stín, ale slunce je lepší.

Sazenice se sází asi 0,8 - 1,5 m od sebe (podle vzrůstnosti odrůdy). Lépe je sázet na podzim (říjen, listopad) nebo i na jaře (březen, duben). Rostlina se asi o 5 cm "utopí" - tedy vysadí hlouběji, než rostla ve školce. Dobré je rostliny mulčovat kůrou (kdo nemá kůru, může dát trávu, asi 15 cm vrstvu - mulč udržuje vlhkost a brání zaplevelení). Rostliny neokopávat, mělce koření.
Plody přinášejí jednoleté výhony. Řez se dělá brzy na jaře. V prvním roce po výsadbě necháme několik málo nejsilnějších vzpřímených výhonů a mírně je zkrátíme.
V dalších letech odstraňujeme suché nebo převislé větve a prosvětlíme příliš zahuštěná místa. Pruty, které rostou rovnou ze země krátíme výrazněji. Keř by měl mít asi 5 - 8 silných větví.
V dalších letech průběžně zmlazujeme, staré pruty nahrazujeme novými. Každý rok odstraníme asi třetinu starých prutů a místo nich zapěstujeme nové. Žádná větev v keři by neměla být starší než 3 nebo 4 roky.
Abych pravdu řekl, mé keříky moc neřežu, jen trochu prosvětlím, hlavně vyříznu zasychající větvičky. Do větších rozměrů keře narostou poměrně za dlouho, asi za 6 - 8 let. Jejich životnost je až 30 roků.
Množit borůvky lze hřížením. Po odkvětu se výhon borůvky přichytne k zemi nějakou vidličkou z větve a v místě přichycení se zasype hromádkou půdy. Na podzim se může zakořeněná část výhonu oddělit a vysadit jinam.

Zahrádkář Jerome