Drobné ovoce - rybíz, angrešt, josta

Drobné ovoce - rybíz, angrešt, josta (25.3.2015)

Rybíz - úvod - Rybíz červený a bílý keřový - Rybíz stromkový - Rybíz černý keřový - Odrůdy rybízu - Angrešt - úvod - Angrešt stromkový - Angrešt keřový - Odrůdy angreštu (odolné padlí) - Josta - Množení drobného ovoce

Rybíz - úvod

Červený i bílý rybíz má rád více vláhy než černý rybíz, ale trvalé přemokření jakož i dlouhodobé letní sucho škodí. Snese i chladnější podnebí, nevadí mu ani toulavý stín. Červený rybíz dobře prospívá až do nějakých 800 mnm. Oproti tomu černý rybíz má rád slunce i více tepla, protože velmi brzy kvete a může být ohrožen jarními mrazíky. Spon při výsadbě keřů je 2-3x1-2m, stromků 2x1m. Opylení červeného a bílého rybízu je je samosprašné, cizí pyl ale přispívá k vyšší sklizni. Samosprašnost je u černého rybízu různá, proto bývá lepší vysazovat více odrůd.

Stromkový nebo keřový rybíz? Tak to je častá otázka - každá z možností má své klady i zápory. Stromkový se dobře češe i stříhá, zabere méně místa. Ale vydrží jen asi 10 let. Keř vydrží déle (třeba i 40 let) a dobře se zmlazuje. I když se hůře češe (leckomu to ale nevadí), dal bych přednost keři, už také proto, že se velmi jednoduše množí. Já pěstuji oba typy, podle prostorových možností.

Rybíz červený a bílý keřový

Nejdříve se tedy budu věnovat pěstování červeného nebo bílého keřového rybízu:

Výsadba na podzim je ideální, protože brzy raší. Sazenice se má "utopit", tedy zasadit asi o 10 cm hlouběji, než rostla ve školce. Tím se podpoří růst dalších větví.
K sazenici se přihrne kopeček půdy, ten se na jaře rozhrne a výhony se zkrátí jen na nějaké 2 pupeny. Potom narostou silné větve.
Během vegetace zaléváme, mulčujeme (třeba travou) proti vysýchání.

V dalším roce necháme několik (asi 4) nejsilnější větve bez zakracování, slabé ale zkrátíme hodně - jen na dva pupeny. Pokud nám keř moc nenarostl a není z čeho vybírat, zkrátíme na 2 pupeny všechny větve. To by bylo, aby nakonec nějaké pořádné větve nenarostly!
Rok poté necháme asi o tři větve více a rok nato zas - tak, aby keř, až doroste, měl kolem 12 větví různého stáří (ve věku 1 - 3 roky, těch starších spíš méně. Slabé výhony se uříznou úplně, hezky až u země.
Ponechané větve nezkracujeme. Rybíz rodí jak na starších větvích (kyticové pupeny), tak na jednoletých - lépe nezkracovat. Červený a bílý rybíz rodí nejvíc na 2 - 5 letých větvích, proto se starší větve ucvikávají. Ale pokud se nechají starší větve (5 - 6 let) rodit dál, ono se také nic nestane a bude nějaká úroda i na nich. Po sklizni v 6. roce je ale již záhodno zmlazovat.
A co následuje potom? V období 3 let vyměníme starší větve za mladé - po sklizni se odřeže asi třetina nejstarších větví a nahradí se novými (mohou se zkrátit asi o třetinu, aby zesílily). Za rok potom přijde na řadu druhá třetina, po dalším roce třetí.
A ještě poznámka - uvedené počty větví při zásazích berte jen velmi orientačně, kvůli názoru. Co já vím, co kdy jak naroste...a není každá odrůda stejně vzrůstná.

Rybíz stromkový

Stromkový rybíz se sází asi 1 - 2 metry od sebe. Po výsadbě na podzim děláme v únoru výchovný řez - zkrátíme výhony jen na 2 - 3 pupeny.
Za rok poté vybereme dejme tomu 6 dobře narostlých větví a zkrátíme je o třetinu až polovinu. Ostatní výhony ucvikneme úplně.
Po dalším roce dbáme na to, aby korunka moc nezhoustla a postupně nahrazujeme staré větve novými.

Rybíz černý keřový

Plodí nejvíce na 1 - 3letém dřevě. Tomu přizpůsobíme i řez.
Vysazujeme zase na podzim, jako červený. V předjaří - asi od poloviny února do půlky března - zkrátíme všechny výhony na 2 - 3 pupeny, potom narostou silné větve.
Po dalším roce vybereme 5 nebo 6 nejsilnějších vzpřímených větví, nezkracujeme je. Zbylé větve uřízneme až u země.
V dalším roce necháme navíc pár pěkných větví a zbytek odstraníme, stejně tak v dalším roce.
Postupně by na keři mělo zůstat asi 5 jednoletých, 5 dvouletých a přibližně 4 tříleté větve.
Po sklizni v červenci se odstraňují 3 - 4leté větve a místo nich se nechají nové. Větve se nemusí zkracovat, keř jen prosvětlujeme odřezáváním starších větví. Na keři rybízu by správně mělo být kolem 15 větví ve stáří 1 - 4 let.

Odrůdy rybízu červeného a bílého

Odrůdy červené i do vyšší polohy (v závorce orientační doba začátku zrání): Kozolupský raný (kon.6), Detvan (zač.7), Heinemannův pozdní (zač.8), Losan (pol.7), Rondom (pol.7), Rubigo (zač.7), Vierlandenský (pol.7), Vitan (zač.7), Rovada (pol.7), Tatran (kon.7).
Odrůdy červené spíše max. do střední polohy (v závorce orientační doba začátku zrání): Rubigo (zač.7), Trent (zač.7), Jonkheer van Tets (zač.7), Red Lake (zač.7).
Odrůdy bílé i do vyšší polohy (v závorce orientační doba začátku zrání): Orion (pol.7), Blanka (kon.7), Viktoria (kon.7).
Odrůdy bílé spíše max. do střední polohy (v závorce orientační doba začátku zrání): Jantar (pol.7), Primus (pol.7).
Odrůdy černé i do vyšší polohy (v závorce orientační doba začátku zrání): Démon (kon.6) Focus (kon.6), Moravia (zač.7), Titania (pol.7), Triton (pol.7), Vebus (kon.6), Otelo (zač.7), Roodknop (zač.7), Viola (zač.7), Ben Gairn (kon.6).
Odrůdy černé spíše max. do střední polohy (v závorce orientační doba začátku zrání): Ben Lomond (pol.7), Ben Hope (pol.7), Favorit (kon.6), Tiben (pol.7), Tisel (kon.6), Ojebyn (zač.7).

Angrešt - úvod

Angrešt (neboli moravsky srstka) potřebuje trochu víc tepla než rybíz, jinak je ovšem nenáročný. Příliš slunce však způsobuje úžeh plodů, ty jsou pak jakoby "uvařené". Ještě angrešt nesnáší sucho, protože mělce koření. Nejplodnější dřevo je 2 - 3leté, bobule dozrávají nejčastěji začátkem července. Květy samosprašné, více odrůd zlepšuje úrodnost. Řez v zimě či předjaří (od konce listopadu do začátku března).
Velkým problémem při pěstování angreštu je houbová choroba padlí hnědé (americké). Pozná se snadno - konce větviček se kroutí, jakoby moučnatějí, nerostou, bílý povlak se dostává i na plody. Větvičky se musí odstřihnout i s plody a spálit. To dělám po sklizni, ale i v únoru při řezu - nenechám jediný konec větvičky - je to velmi důležitá součást řezu. Ochranou je také včasný postřik - před květem a po odkvětu - vhodným fungicidem. Já používám Discus, Rubigan nám zrušili. Vyrábí se i další postřiky, které zabírají.
Existují však i velmi odolné odrůdy. Pěstuji Pax, Rolondu a Rixantu již několik let bez postřiků a bez padlí. Nicméně i ten Pax může být vhodné přestříknout před květem fungicidem. Ale jak kde a kdy.

Angrešt stromkový

Nejčastěji se pěstuje štěpovaný na meruzalce (jako stromkový rybíz). I když je životnost stromku asi jen 10 let, je na něm kvalitnější ovoce a pohodlněji se sklízí. A teď několik bodů ohledně výsadby a řezu:

Stromkový angrešt se sází na podzim, mezi jednotlivými stromky se nechává asi 1 metr mezera. Vysazujeme vždy ke kůlu a kůl necháváme vyšší, nad korunku, aby k němu šly později vyvazovat větve (mohou být případně přetížené plody a sklánět se k zemi).
Za rok poté následuje předjarní řez (v únoru, před rašením). Větvičky v korunce zkrátíme jen na 2 - 3 pupeny, slabé jen na 1 pupen. Z nich vypěstujeme asi 5 hlavních větví.
Každoroční prodloužení hlavních větví potom zkracujeme o třetinu až polovinu. Postranní obrost těchto hlavních větví zkracujeme asi o polovinu, můžeme i víc. Těch hlavních větví nemusí být zrovna pět, může jich být klidně víc, podle odrůdy a vzrůstnosti.
Pokud je korunka moc hustá, odstraňujeme nevhodné větévky celé.
Zestárlé korunky zmlazujeme zkrácením celých hlavních větví o třetinu nebo úplným vyříznutím a nahrazením mladými větvemi. Čas na takovou výměnu či zmlazení přichází asi po 5 letech.
Velmi pravděpodobně začne obrůstat i podnož - meruzalka. Její výhony odstraňujeme těsně u kmínku. Občas se podaří výhon meruzalky s kořínky odkopnout a přesadit jinam - a naroubovat na ni nový angrešt nebo rybíz (viz níže).

Angrešt keřový

Keře se sází od sebe také kolem 1 metru daleko, podle vzrůstnosti.
V únoru se zkrátí výhony sazenic na 1 - 2 pupeny.
Za rok poté se z toho, co naroste, vybere 5 - 8 nejsilnějších větví, zkrátí se o třetinu. Zbytek výhonů úplně odřízneme. Až u země. Pokud mají ponechané větve již nějaký obrost, zkrátíme tento obrost na 1 - 2 pupeny.
Již počátkem léta uřežeme nadbytečné větve, rostoucí ze země, aby se nám keř moc nezahustil.
Po dalším roce zkracujeme prodloužení větví (to, co narostlo v posledním roce) o třetinu až polovinu, postranní obrost asi o polovinu.
Keř by neměl mít více hlavních větví, než asi tak 12 - i když existují odrůdy, které snesou i dvojnásobek (Industria).
Asi po 5 letech je třeba začít se zmlazováním. Vyříznou se nejstarší hlavní větve (možno již při sklizni) a nahradí se novými silnými větvemi. Takto nahrazujeme během 2 - 3 let postupně starší větve mladými. Ideální je, aby po řezu neměl keř starší dřevo než pětileté.

Odrůdy angreštu

Odrůdy angreštu s vysokou odolností proti padlí (v závorce orientační doba začátku zrání a barva plodu - č/ž/z) i do vyšší polohy: Alan (kon.6 - č), Dagmar (kon.6 - ž), Dukát (kon.6 - z), Invicta (pol.6 - ž), Kaptivátor (pol.7 - č), Karát (kon.6 - č), Karmen (pol.7 - č), Prima (pol.6 - ž), Veliš (kon.6 - z), Zebín (pol.6 - ž).
Odrůdy angreštu s vysokou odolností proti padlí (v závorce orientační doba začátku zrání a barva plodu - č/ž/z) spíše do max. střední polohy: Martlet (zač.7 - č), Pax (kon.6 - č), Remarka, Rolonda, Rokula (č), Resistenta, Rixanta (ž).

Josta

Vznikla křížením angreštu a černého rybízu. Nejlepší je na jostě to, že netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Tedy kromě mšic. A nemá trny. Je nenáročná, co se týče podmínek pro pěstování. Snese i částečné zastínění, ale nejlepší plody jsou z plně osluněného keře. Prý se používá i jako podnož pro stromkové rybízy a angrešty, ale to teprve budu zkoušet. Zasadím si pár řízků josty a až naroste pořádné výhony, tak asi v metrové výšce naroubuji rybíz nebo angrešt.

Josta se nejčastěji pěstuje jako keř (keře se sází asi 2 metry od sebe, jsou většinou dost veliké, když narostou), ale jako stromek také. I když to jsem ještě nikde neviděl.
Plodné větve se mohou ponechat až 8 let. Řez se omezuje na prosvětlování keře a zkracování převislých větví. Občas se pohnojí (Kompost, hnůj, NPK,...ostatně jako skoro všechno).

Zahrádkář Jerome