Zahrádkář Jerome

Zelenina II. - běžná zelenina (a nejen ta) - stručné poznámky. (29.2.2016)

Běžná zelenina (úvod) - Brambory - Brokolice - Celer - Cibule - Česnek - Fazole - Hrách - Kadeřávek - Kapusta hlávková - Kapusta růžičková - Kedlubna - Křen - Kukuřice cukrová - Květák - Mangold - Meloun cukrový - Mrkev, karotka - Pažitka - Petržel - Polníček kozlíček - Pórek - Ředkvička - Řepa červená - Salát - Špenát - Tykev - Zelí - Zelí pekingské - Zelí čínské

Běžná zelenina

    Co se týče semen, lépe brát semena hybridní F1. Mají vyšší výnosy a mívají i vyšší odolnost vůči chorobám. Vlastní semena jdou použít jen u některých druhů zeleniny (pažitka, kadeřavá petrželka, římský salát,...). Dají se použít i prošlá semena, jen jich vyklíčí méně. Velmi často se zelenina pěstuje z předpěstované sadby (buď si ji sami předpěstujeme nebo sazenice koupíme). Ale také je častý přímý výsev (rovnou na záhon). Třeba u rostlin s kůlovým kořenem (sadba se špatně ujímá). Nebo u zeleniny, která rychle roste (fazole, hrách).
    Co se týče hloubky výsadby semene, platí, že čím větší je semeno, tím hlouběji se sází. Většina semen se sází 1 - 2 cm hluboko. Moje máma říká, že semeno se sází tak hluboko, jak je veliké. Je to možná trochu zjednodušující, ale člověk si představu udělá.

    Sázení do tratí - na podzim se záhon vydatně vyhnojí (hnůj, kompost) a na jaře sázíme zeleninu, která ráda dobře vyhnojenou půdu, do tzv. první trati (např. rajčata, papriky, okurky, melouny, tykve, košťáloviny, brambory, celer, pórek). Rok poté zasadíme méně náročnou zeleninu do druhé trati. Přesněji řečeno, jde o zeleninu, která ráda živiny, ale nerada přímé hnojení (salát, špenát, ředkvička, ředkev, mrkev, petržel, řepa, česnek, cibule). Za další rok tu nejméně náročnou zeleninu do třetí trati (luskoviny). A ten třetí rok na podzim zase řádně vyhnojujeme. Ale podle potřeby se přihnojuje třeba každý rok (ale ne tak vydatně).

    Často se však na jednom záhonu pěstuje v jednom roce více druhů zeleniny, čímž se trati jakoby "zrychlují".

    Zalévání - obecně vzato, je lepší zalévat ráno nebo večer podmokem - hlavně u rajčat, okurek. Tedy nemokřit listy - omezíme tím houbové choroby.

    Děsné, jak zapomínám. A tak si tady do tabulky poznačím uvěřitelné i neuvěřitelné banality o "obyčejné" zelenině. BNT je bílá netkaná textilie, kalendářní měsíce jsou psány čísly.

Brambory

  • Nemají rády příliš zásaditou půdu (pH nad 7), s předplodinou nemívají problém, půdu vyhnojím na podzim či na jaře vyzrálým kompostem (ne čerstvým hnojem).
  • Pěstuji vždy jen nějakou ranou odrůdu. Nechávám brambory předklíčit (při teplotě asi 10 - 15 stupňů - na světle, na zaskleném balkoně, ale to je fuk kde, třeba nějaká chodba, veranda nebo kýho šlaka, důležitá je teplota a světlo) - koncem března. Mám je přitom asi tak napůl ponořené ve vrstvě půdy, nenechám zaschnout ani utopit. Očka by měla být nahoře. Často použiji brambory ze sklepa, které z oček pustily největší klíčky (neulomit!).
  • Asi po měsíci, když brambory pěkně zakoření, jdou na záhon. To je zhruba na přelomu dubna/května. Dávám je asi 15 cm hluboko (spon 60x30 cm - tedy 30 cm mezi rostlinami). Asi za dva týdny (po zmrzlých) začnou vylézat první lístky, ach, to je vždy radosti a příležitost k oslavě! Ale nesnáší mráz (pokud "vylezou" dříve, lze lístky ochránit netkanou textilií).
  • Když brambory povyrostou, bývá zvykem je přihrnovat (cca 3krát - odplevelení, provzdušnění, vyživení). Do brázd potom pouštíme zálivku. Chce to hodně vody, až do kvetení. Kdo vodou šetří, malých brambor se dočká.
  • Sklizeň probíhá po odkvětu, nebo když žloutne a polehává nať.
  • Chceme-li vytvořit nový záhon, brambory nám mohou pomoci - a ještě můžeme mít i podzimní sklizeň. V červenci položíme staré brambory na posekaný trávník a zasypeme vrstvou kompostu, na něj můžeme dát vrstvu trávy ze sekačky. Na podzim sklízíme.

Brokolice

    Netkaná textilie, nechat asi měsíc. Pěstuje se v I. nebo II. trati. I do vyšších poloh, snese mráz asi do -8 stupňů.

    Brokolice výsev výsadba
    Raná 2 4 - pol.5
    Letní 3/4 5 - pol.6
    Pozdní zač.6 pol.7

Celer

    Pěstuje se v I. nebo II. trati. Nároky na živiny a zálivku. Potřeba draslíku (možno půdu předem vyhnojit popelem ze dřeva). Nevhodná předplodina - mrkvovité (mrkev, petržel). Čísla v tabulce = kal. měsíce. Humózní, vlhká půda, bulvy lze sklidit i během vegetace. Malé bulvy - sazenice vysazeny příliš hluboko nebo příliš časná výsadba nebo nedostatek vláhy či živin. Duté bulvy - moc dusíku.

    celer výsev výsadba sklizeň
    bulvový (ven) 2,3 5 7-10
    řapíkatý (ven) 2,3 5 8-10
    listový (ven) 2,3 4 6-12

Cibule

  • Ráda slunce, nerada těžké, kyselé a podmáčené půdy.
  • Pěstuji vždy ze sazečky (koupím malé cibulky - sadbu), ve II. nebo III. trati.
  • Vysazuji v březnu či dubnu, jen pár cm hluboko, spíš mělce. Vysazovat menší cibulky jen do průměru 2 cm, větší mohou vybíhat do květu (spotřebovat).
  • Sklízí se v červenci až srpnu, až nať polehává a zasychá. Po sklizni nechat doschnout (zavěšené za nať), potom zbavit natě i kořenů.

Česnek

    Ve II. nebo III. trati (nerad čerstvé hnojení). Má rád teplo a slunce (nároky jako cibule, ale odolá mrazu). Nevhodná předplodina - brambory, rajčata, pórek, cibule. Vhodná předplodina - okurky, košťáloviny. Ozimé česneky mají větší výnosy. Před výsadbou naloupat na stroužky, namořit proti chorobám (Sulka,...). Stroužky sázet vypouklou stranou ve směru řádku - listy potom vyrůstají kolmo na řádek a nepřekrývají se ( - lepší oslunění - dělám to už pár let, je to tak). Můžeme si také vysadit sklizené pacibulky (rostou nahoře na stvolu). Vyrostou z nich roztomilé kulaté cibulky, které potom vysázíme jako stroužkovou sadbu.

  • Paličáky (modré zimní) se sází na podzim (listopad) ve sponu 30x10 cm a to tak, že asi 6 cm hluboko.
  • Nepaličáky širokolisté (bílé zimní) se sází také na podzim - stejným způsobem.
  • Nepaličáky úzkolisté (bílé jarní) se sází na jaře (březen, zač. dubna) o něco mělčeji, asi 4 cm hluboko.
  • Ulamovat květy na stvolu, aby kvetení nevysilovalo. Sklízet při zasychání nati, dosoušet na dobře větraném místě (kůlna,...) asi měsíc. Před uskladněním ucviknout nať i kořeny (aby nevyrůstal předčasně).

    Velmi podrobně o česneku zde.

Fazole

  • Pěstovat ve II. nebo III. trati. Rády teplo, slunce. Přímý výsev v květnu, červnu. Lze postupně rozložit, nejzazší výsev v půli července. Vyluštěné zrno na vlastní výsev usušit a nechat přejít mrazem (proti larvám zrnokaza - asi 10 hodin při -12 st. C)

Hrách

  • Pěstovat ve II. nebo III. trati, raději vlhčí půdy, je dobrou předplodinou. Přímý výsev v březnu, dubnu. Možný výsev i později - červen, červenec - pro podzimní sklizeň. Dobré pěstovat na opoře, aby nepolehal (pletivo, drátěná konstrukce, provázky, klacíky). Vyluštěné zrno na vlastní výsev usušit a nechat přejít mrazem (proti larvám zrnokaza - asi den při -12 st. C).

Kadeřávek

  • Pěstovat ve II. trati, i ve vyšších polohách. Dubnový výsev, květnová výsadba. Odolává i zimním mrazům.

Kapusta hlávková

    Méně náročná než zelí (malé nároky na teplo), možno přikrýt BNT (bílá netkaná textilie), I.nebo II.trať

    zelenina výsev - fóliák apod. výsev - záhon (ven) výsadba (ven) sklizeň poznámky
    kapusta hlávková raná 2,3 ne 3,4 6,7 -
    kapusta hlávková pozdní (letní) 3 4,5 4 - 6 8 - 11 snese i mráz (až -10), exist. i k. pro přezimování (výsev 10, sklizeň 5,6)

Kapusta růžičková

    Pěstuje se v I. trati. Ve 2. polovině září ulomit vrcholovou listovou růžici (zpevnění růžiček). Ale u nových hybridů F1 neulamovat. Snese zimní mrazy.

    Kapusta růžičková výsev (ven) výsadba
    polopozdní zač. dubna polovina května
    pozdní konec dubna polovina června

Kedlubna

    Pěstuje se v II. trati. Dobré nakrývat netkanou textilií. Tuhá dužnina, dřevnatost - sucho, opožděná sklizeň.

    Kedlubna výsev výsadba
    letní březen/duben duben/květen
    pozdní březen - zač. června postupné vysazování až do pol. července

Křen selský

  • Nenáročný. Výsadba řízků ven v březnu, dubnu, sklizeň v říjnu, listopadu.
  • Řízky silné asi jako tužka, hodně šikmo do půdy, vyholit, nechat pupeny jen na koncích.

Kukuřice cukrová

    Ačkoli má ráda teplo, může dozrát i ve vyšší poloze, jelikož má dost krátkou vegetační dobu. Pěstuje se v I. nebo II. trati.

  • Sazenice předpěstovat doma - výsev v dubnu, vysadit koncem května. Nebo přímý výsev během května, června.

Květák

    Pěstuje se v I. trati, lépe z předpěstované sadby.

  • Raný výsev - polovina února, výsadba na přelomu březen/duben.
  • Možný i přímý výsev (letní a podzimní odrůdy) - asi 2 - 3 cm hluboko, hned zakrýt netk. textilií.


  • Květák výsev (ven) výsadba
    letní polovina dubna 1. polovina května
    pozdní duben/květen červen

Mangold

    Chladuvzdorný. Vysévá se na jaře i později. Pěstuje se v I. nebo II. trati.

  • Přímý výsev - duben/květen, výsadba květen

Meloun cukrový

    Několikrát jsme na záhoně v podbrdí (480 mnm.) zkoušeli pěstovat meloun vodní. V případě horkého léta jsme sice vypěstovali roztomilé plody velikosti většího tenisáku, jejichž vnitřek šel pozřít (lov bobříka odvahy), ale tato zkušenost nás nasměrovala jiným směrem - do skleníku. A to tak, že s cukrovým melounem.

  • Cukrový meloun potřebuje více tepla, než třeba okurky. Ale méně, než meloun vodní. Snad by jeho potřeba tepla šla srovnat s paprikami. Rozhodně jej nebudu pěstovat na záhoně, ale pouze ve skleníku nebo fóliáku. Pěstuje se v I. trati.
  • Vybral bych určitě nějakou domácí (jsou teplotně odolnější) ranou odrůdu - hybrid F1 (Nektar F1, Solartur,...)
  • Výsev do substrátu nebo pilin (prostě třeba jako okurky) začátkem dubna, vzrostlé rostlinky přesadit do kelímků.
  • Vysazovat nepřerostlé, když mají max. 3 listy - asi v polovině května ve sponu 100x60cm. Sklizně se dočkáme až někdy v srpnu.
  • Cukrový meloun chce řez - zaštípnout hlavní výhon za 4. párem listů, později zakracovat i vrcholy vedlejších výhonů. K lepší úrodě dopomůže i ruční opylení (přeneseme pyl ze samčích květů na samičí - samičí květy poznáme podle toho, že mají pod květem vidět semeník - "jsou tam tlustší").

Mrkev, karotka

    Přímý výsev, netkaná textilie. Pěstuje se v II. trati, nesnáší přímé hnojení hnojem. Nevhodná předplodina - miříkovité (petržel, celer), vhodná např. salát, pórek, fazole.

    ... výsev (ven) sklizeň
    Karotka 3 - 6 6-10
    Mrkev pozdní 4 - 5 9-10

Pažitka

  • Pěstuje se v II. nebo III. trati. Často se množí dělením trsů.
  • Lze i přímým výsevem (v březnu, dubnu) ven na záhon, dá se i od stejné doby předpěstovat ve skleníku, potom v květnu sadbu vysadit ven. Pozor - velmi mělký výsev!

Petržel

    Přímý výsev, netkaná textilie. Pěstuje se v II. trati, nároky podobné jako mrkev, ale vyšší nároky na světlo a zálivku. Nevhodné předplodiny - jiné mrkvovité (mrkev, celer). Petržel později vysetou můžeme nechat na záhonu přes zimu, ale spotřebovat nutno brzy na jaře, aby nevyběhla do květu.

    Petržel výsev (ven) sklizeň
    kořenová 2 - 4 7 - 10
    naťová 3 - 8 6 - 11

Polníček kozlíček

  • Nenáročný. Pěstuje se v II. nebo III. trati. Přímý výsev v červenci až zač. srpna, dobře zalít, sklizeň na podzim.
  • Přímý výsev z přelomu srpna/září - sklizeň na jaře.

Pórek (pór)

  • Pěstovat nejlépe v I. trati. Náročný na půdu i zálivku. Při sázení zakrátit kořeny i vrchol.
  • Letní - výsadba předpěstované sadby začátkem dubna.
  • Podzimní - výsev v pol. dubna, výsadba v pol. června.
  • Zimní - výsev v 2. pol. dubna, výsadba koncem června.

Ředkvička

    Přímý výsev, netkaná textilie. Pěstuje se v II. trati, dostatek zálivky. Světlo, včasné vyjednocení. Výživa, vlhko, rychlá vegetace (do 4 týdnů).

    Ředkvička výsev sklizeň
    ředkvička k rychlení 2 - 3 (fóliák) 3 - 4 (skleník)
    ředkvička venku 3 - 5 nebo 8 - 9 5 - 6 nebo 9 - 10

Řepa červená

  • Pěstuje se v II. trati. Nenáročná na půdu, nerada čerstvé vyhnojení. Citlivá na chlad, při příliš časném výsevu někdy vybíhá do květu. Přímý výsev ven v dubnu až červenci, sklizeň v červenci až říjnu.

Salát

    Pěstuje se ve II. nebo III. trati. Nenáročný, ale rád slunce, možno sázet i sám po sobě. Čísla v tabulce = kal. měsíce.

    salát výsev výsadba sklizeň
    Salát hlávkový rychlený (fóliák) 2 3 4 - 5
    Salát hlávkový raný (ven) 3 - 4 4 5 - 6
    Salát hlávkový letní (ven) 4 - 7 4 - 7 6 - 9
    Salát hlávkový podzimní (ven i fól.) 7 8 10 - 11
    Salát ledový letní (ven) 3 - 5 4 - 7 6 - 7
    Salát ledový podzimní (ven) 6 - 7 7 - 8 9 - 10
    Salát listový (česáček) (ven) 3 - 4 - 5 - 7

Špenát

  • Přímý výsev. Pěstuje se v II. trati. Nenáročný. Jarní špenát - výsev: březen - duben, sklizeň: květen - červen.
  • Podzimní špenát - výsev: srpen, sklizeň: říjen.

Tykev

  • I když mají rády teplo, dají se pěstovat i v běžných středních polohách na záhonech - venku. Pěstují se v I. trati. Pěstuji hlavně cukety a patizóny. U cuket rozhodně koupit semena hybridní F1.
  • Sazenice předpěstovávám - výsev někdy v půlce dubna do kelímků (doma na okně). Na záhon po půlce května, spon tak 80x70cm.
  • Cukety snášejí chlad lépe než okurky, rostou i i při chladnějším počasí. Cukety sklízím, když jsou menší, jsou chutnější.

Zelí

    Pěstuje se v I. nebo II. trati, má rádo vápník. Je vhodné netkanou textilii nastýlat hned po výsadbě (volněji), odstranit asi po necelém měsíci.

  • Rané zelí z předpěstované sadby (výsev: únor, výsadba: březen/duben.)
  • Polopozdní a pozdní zelí - přímý výsev (výsev v polovině dubna, nebo z dubnové sadby výsadba začátkem června).

Zelí pekingské

    To je to, které vytváří pevnou hlávku. Pěstuje se v I. trati, je nenáročné, vhodné i do vyšších poloh. Je vhodné netkanou textilii nastýlat hned po výsadbě. Při dlouhém dni vybíhá do květu.

  • Jarní výsev z předpěstované sadby (výsev: únor (skleník), výsadba: březen/duben.)
  • Podzimní výsev - začátkem července, výsadba v srpnu.

Zelí čínské

    Nevytváří pevnou hlávku. Pěstuje se v I. trati, je nenáročné, ale více vyžaduje zálivku. Je vhodné netkanou textilii nastýlat hned po výsadbě.

  • Výsev: pol. června až zač. srpna, výsadba: červenec - srpen.