Okurky, rajčata, papriky - zkušenosti s pěstováním.

Zelenina I. - rajčata, papriky, okurky - zkušenosti s pěstováním. (29.2.2016)

Rajčata, papriky - předpěstování doma za oknem - Do pařníku s nimi - Rajčata na záhoně - Rajčata ve skleníku - Papriky - Okurky - Roubování okurky na tykev

Rajčata, papriky - předpěstování doma za oknem

Pařník či malý skleník nám pomůže vypěstovat vlastní kvalitní sadbu rajčat i paprik. Ovšem vše začíná doma, za oknem, ještě v zimě...

Semena paprik vysévám do květináče koncem února, rajčata začátkem března.
Když mají první pravý list, přesazuji je do kelímků od jogurtů a pod. po skupinkách o 5 kusech. Kelímkům nepropichuji dna, ale pak zalévám citlivě. To vše dělám doma za oknem.

Do pařníku s nimi

Jakmile se oteplí a sluníčko zahřeje skleník či pařník, přesazuji podruhé. Opět do kelímků - teď už s propíchnutým dnem a jen po jedné sazenici. Do každého kelímku s rozsazenými rostlinami přidám 3 - 4 granule NPK. A pak vše z domova přemístím do skleníku či pařníku.
Vždy to vyjde tak, že do 15. května mám po ruce pěkné nevytáhlé sazenice (to je podmíněno dostatkem výživy a světla).
Papriky pěstuji v mých podmínkách jen ve fóliovníku, rajčata zas jen venku, potřebují čerstvý závan vzduchu. Ve fóliáku jsem je zkoušel taky, dokonce vícekrát, ale venku rostou lépe.

Rajčata na záhoně

Rajčata se sází ven na záhon po "zmrzlých", tedy po půlce května. Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem, slunné místo - hlavně ranní slunce, aby rostlina po noci co nejdříve oschla). Vykopu jamku, do ní hodím tak půl lopaty kompostu, lehce přehodím pěknou půdou a na ni šikmo, hluboko položím sazenici rajčete. Přihazuji půdu, ale než se dostanu na úroveň záhonu, pohodím někdy kolem sazenice asi půl lžíce NPK. A NPK zasypu půdou, utemuji a vyrovnám jamku na úroveň záhonu. Z rajčete kouká jen vršek s listy - a ještě leží nebo spíš trčí šikmo nad záhon. Vypadá to divně, ale rajče se za pár hodin samo narovná, potom začne pouštět ze stonku pod zemí spoustu nových kořenů a roste jedna báseň. Stýblo a jeho žena Marcelka vždycky na moje rajčata zírají a fotí si je. Spon při výsadbě tyčkových rajčat 100x70cm.

Tyčková rajčata (nezapomínám na rané Stupické, k němu několik dalších odrůd - hybridů F1 - třeba Tornádo - viz poznámky) vedu na jeden nebo dva výhony, jiné zálistky musí nemilosrdně pryč (tedy tím myslím další výhony, které raší v paždí listů). Tyčková jsou proto, protože se musí vyvazovat k tyčce (asi 1,5 metru dlouhé, kus je v zemi). To u keříčkových se to nemusí, ale dělám to taky, aby se rajčata nešpinila od země.
Na přelomu července a srpna vršky rostlin odříznu - dál jím růst nedovolím, plody na nich by už nedozrály.
Spodní listy odstraňuji. Bývá tam nejdříve znát plíseň bramborová, a navíc - rostliny se tím provzdušní a to je v boji proti chorobám dobré. Ale dozrávání to neuspíší, to je omyl.

Proti plísni bramborové je třeba se každoročně bránit. Dobré je zalévat rajčata ke kořenům (nikoli na list), protože suchý list plíseň nerada. Co se postřiků týče, osvědčil se mi Acrobat MZ - výborný na první postřiky rajčat (OL 21 dní!) ale i okurek (OL jen 7 dní). Na postřiky v době, kdy už rajčata sklízím, používám Ridomil GOLD MZ 68 WP s krátkou OL (asi jen 3dny) – čili na pozdější postřiky rajčat i okurek velmi vhodný. Nebo starý známý Kuprikol (OL asi týden).

Keříčková rajčata - nedávají tak kvalitní plody jako tyčková, ale leckdo to ani nepozná. Jejich výhodou je, že se mohou nechat růst bez jakýchkoli zásahů. Spon při výsadbě keříčkových rajčat bývá 70x50cm.

Třešňová a jiná drobná rajčata, žlutá či červená, kuličky, hruštičky - ta pěstuji také, teď už každým rokem, nic na tom není - a vždycky se po nich jen zapráší.

Rajčata ve skleníku

Rajčata ve skleníku nebo fóliáku - jistě, že to také jde. Nebývá taková úroda jako venku na záhoně, ale bývá dřív. A ještě se dá uspíšit seříznutím rostliny asi za 3. květenstvím. Ale hlavně - chce to hodně větrat (kvůli hrozbě houbových chorob a často také kvůli opylení). Spon při výsadbě tyčkových rajčat ve skleníku je 100x50cm. Výsadba do skleníku už koncem dubna nebo začátkem května.

Papriky

Papriky v mých podmínkách (poblíž Prahy a Rokycansko) tedy rozhodně ve skleníku či fóliáku a to tak, že nejlépe hybridy F1. Nevhodnou předplodinou je rajče, vhodnou kořenová a košťálová zelenina.
Vzhledem k dlouhé vegetační době je třeba předpěstovat sadbu doma na okně pěkně v teple. Výsev třeba už koncem února, je možno až do poloviny března.
Než je vysadím do fóliáku, natáhnu za zem černou netkanou textilii - nemusím pak plít ani okopávat a to mají papriky rády (neboť mělce koření). V místech, kde chci sázet, fólii naříznu do kříže. Výsadba probíhá asi v polovině května (i dříve) ve sponu 70x40 cm. Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem, velké nároky na teplo, slunce, vláhu).
Zkoušel jsem sázet rostliny po dvou i jednotlivě - když se vysadí po dvou, tak se víceméně vzájemně podrží. Když se zatíží jednotlivá rostlina úrodou (ta je ovšem bez konkurence ve výživě, to je výhoda), tak může polehnout. V tom případě se mezi řadami paprik ve výšce asi 30 cm natáhnou provázky - kvůli opoře.
A jednu velkou výhodu papriky mají - nijak se neřežou, nezaštipují. Hodné rostliny, vždyť máme dost jiné práce!

Okurky

Okurky pěstuji na záhoně i ve skleníku.

Okurky rovněž předpěstovávám, nedávám rovnou do půdy. Na záhon (spon 100x25cm) je sázím, až když mají 4 - 5 listů. Semena dávám do kelímků 20. dubna, nejdříve do malých, pak do velkých kelímků od jogurtů či piva. To už dělám na zahradě v pařníku. Má to velkou výhodu - takto narostlé okurky nechutnají slimákům.

Nejkvalitnější plody salátovek jsou obvykle z partenokarpických hybridů (F1)(partenokarpické rostliny tvoří plody bez opylení a bez semen) - ideální ve skleníku (protože opylení je nežádoucí). Partenokarpických hybridů nakládaček tolik není.

Semena z hybridů (přesevy) nebrat, málo by rodily. Vždy sehnat nová F1.

Do skleníku a fóliáku sázet vždy jen sazenice.

Výsadba (fóliák): začátek května, spon 80x40 cm. V tom případě výsev (do truhlíku i s půdou nebo list. pilinami) již začátkem dubna.

Skvěle se mi pod okurky osvědčila černá netkaná textilie. Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem), potřebují slunce, teplo a vodu.

Pěstování:
Okurky na záhoně venku se nijak neřežou, nezaštipují. Nakládačky se dají pěstovat "vertiko" - na výšku na jednoduché konstrukci. Latě se zapíchnou dole asi metr od sebe, nahoře se jejich vršky svážou (vypadá to jako stan "áčko").

Okurky ve fóliáku (skleníku) vedu po drátech (s oky nebo prohnutými esíčky) ke stropu - jednotlivě. Řezat by se salátovka F1 měla nějak takto: Když rostlina doroste asi 60 cm vysoko, odříznout listy asi do výšky 40 cm (ale ponechávat kousky řapíků, kvůli vysýchání). A potom vyrůstající postranní výhony řezat za 1. listem. Pravda, nechávám salátovky často plodit i na vícero delších výhonech.

Nenechávám okurky moc narůst, chutnější jsou menší. A plně vyvinutý plod dokonce brzdí další plody v růstu!

Roubování okurek

Okurka (salátovka) se může roubovat na tykvovou podnož. Tykev totiž více roste a je odolnější proti chorobám, chladu, suchu. A urychlí se tím sklizeň okurek. Na tykvi mi jednoduše naroste za kratší dobu spousta parádních salátovek! A dosáhneme delší doby vegetace rostliny. Dříve jsem si jednu nebo dvě naroubované okurky koupil, když jich ale chci víc, roubuji sám. Nějak takhle:

Roubuje se na tykev fíkolistou. Má černá semena a dá se běžně koupit (někdy jako "podnož pro okurky"). Musím semena koupit a tykvičky předpěstovat společně s okurkami. Stejně tak je vhodná nová tykvová podnož Sprinter F1. Letos jsem ji použil prvně a nemohu si stěžovat.

Okurky je dobré vysít asi o 4 dny dříve, rostlinky jsou menší, náskok jim jde k duhu. Vysazuji během dubna, v květnu sázím do fóliáku.

Ve stádiu semenáčků, kdy jsou pěkně vyvinuté děložní lístky a zřetelně se již rýsuje základ prvního pravého listu, rostlinky přeopatrně vytáhnu z půdy a naříznu šikmými (asi 1 cm dlouhými) řezy proti sobě. Nařezávám tak, aby po zasunutí do sebe byly děložní lístky na sebe přibližně kolmé (aby si nestínily). Je to vidět na obrázku. Řez asi do dvou třetin průměru, na tykvi odshora směrem dolů, na okurce odzdola nahoru.

Místo spojení rostlin lehce stáhnu měkkou páskou (třeba i proužkem z mikrotenového pytlíku), případně ještě předtím obalím vatou. Jde o to, aby místo nevysychalo. Pravda, letos jsem je jenom "scvakl" kolíčkem na prádlo a chytlo se bez problémů všechno. Nicméně musí se to udělat opatrně, mnohem pohodlnější a jistější bude koupit tzv. klipsy - širší kolíčky, které mají větší vykrojení pro tlustší stonek tykve.

Spojené rostliny se ještě přeopatrněji vysadí do nějakého květináče a nechají se někde na teplejším a vlhčím místě. A pozor - důležité je vše strčit pod mikrotenový pytlík, aby rostlinky srůstaly v co největší vzdušné vlhkosti. Asi po deseti dnech (to už jsou rostlinky srostlé - okurkce zase roste list) se odřízne vršek tykve. Po dalším týdnu se odříznou i kořínky okurky. Pozor, nezaměnit, aby vám nenarostl pampeklec místo konilišky :o)!

Vysazujeme, když okurkám naroste pár dalších listů (třeba 3). Pozor - neutopit místo roubování do půdy, to by pustila kořínky i okurka - a proto jsme přece neroubovali! Dobré je nechat místo roubování několik cm nad zemí.

Zahrádkář Jerome