Poznámky - co je co. (31.1.2010)
Tato stránka by se asi dala nazvat jako gulášově osvětová, vzdělávací, haha, nebo tak nějak, ale spíš je špuntem studnice mých vědomostí... . Znáte to - jak víte, ale když to máte někomu přesně vysvětlit, tak najednou... :o)! Myslím, že po pár letech, jak tak člověk stárne, bude tato stránka nejobsáhlejší...
- Hybridní osivo F1 - jde o vyšší kvalitu zeleninového osiva. Vznikne záměrným křížením dvou vybraných odrůd (přenos pylu samčí odrůdy na bliznu samičí (druhé) odrůdy - vznikne semeno a jeho výsevem nový jedinec - hybrid). První generace tohoto křížení (tedy ten hybrid F1) dává lepší pěstitelské výsledky než jeho rodiče. Pokud jsme drobní škudlilové a vysejeme semena, získaná z hybridu F1, jde o tzv. přesev. Ten je ale, co se týče kvality, nejistý. Jakž takž dobrý výsledek může dát přesev rajčat a paprik, mizerný výsledek dává přesev okurek. Takže z tohoto důvodu přesevy nedělám, každý rok si koupím nová semena hybridu F1.
- Fotosyntéza - za pomoci chlorofylu (zeleně listové) a energie slunečního záření se mění nejjednodušší anorganické sloučeniny (voda a oxid uhličitý) na složité organické látky (např. sacharidy). Na plné obrátky probíhá při teplotě asi 22 stupňů C při podmračeném dni! To jsou věci...(při vedru a suchu se uzavírají průduchy, šetří se voda).
- Apikální dominance - růstová převaha vrcholu. Nahoře v koruně to prostě roste víc.
- Partenokarpie - schopnost rostliny zakládat bez opylení plody bez semen (třeba u okurek). Divné slovo, skoro bych řekl, že na zahrádku nepatří. Jednou jsem omylem použil ve slušné společnosti výraz "partenokarpický F1 hybrid" a na hlavu se mi sneslo mračno napomenutí, ať prý před slušnými lidmi neříkám takové sprosťárny...
- Padání - houbová choroba. Zkrátka - vysejete nebo vysadíte mladé rostlinky na záhon, staráte se o ně, zaléváte - ale stonky některých z nich (u země) uhnijí, rostlinky padnou...smutný pohled. A někdy i těžká rada, co s tím. Dá se tomu čelit použitím propařené zeminy. Moje máma vždycky naházela staré železné kolečko půdou, přikryla plechem, rozdělala pod ním oheň a už se pářilo...a to pomáhalo. Ale to je jen na pár (desítek) kilo půdy. A tak třeba astry přestala kvůli padání na spoustu let pěstovat úplně. A že se v tom vyzná! A další věc, která může pomoci je nepřemokřovat záhon, dezinfikovat půdu, případně použít mořené osivo.
- Partenokarpie - schopnost rostliny zakládat bez opylení plody bez semen (třeba u okurek). Divné slovo, skoro bych řekl, že na zahrádku nepatří. Jednou jsem omylem použil ve slušné společnosti výraz "partenokarpický F1 hybrid" a na hlavu se mi sneslo mračno napomenutí, ať prý před slušnými lidmi neříkám takové sprosťárny...
- Prvky ve výživě a jejich vliv na rostliny:
Dusík N - tvorba stonků, větví, listů. Nedostatek zpomalí růst, způsobuje žloutnutí, blednutí. Nadbytek - příliš bujný růst, špatná násada květů, vyzrávání (pořád by to rostlo a nevyzrává - pak namrzá, + choroby). Lépe dusík dodávat ve vícero dávkách. Hnojiva - ledky (přihnojování za vegetace). Jaro - močovina, ledek amonný, síran amonný, dusíkaté vápno. S vápnem, pokud je půda kyselá (např. roste mech).
Fosfor P - pro zakládání květních poupat, semen a pro růst kořenů. Náročné na fosfor jsou třeba okurky, květák. Hnojiva - superfosfáty - na jaře nebo na podzim při hnojení.
Draslík K - potřebný pro vyzrávání výhonů a pod. Z čehož plyne odolnost proti mrazu, lepší skladovatelnost. Nedostatek se pozná třeba zasycháním okrajů listů, kadeřavostí listů, zpomalením růstu, povadlostí. Trpí často např. fazole, květák. Hnojiva - síran draselný, draselné soli - na podzim při hnojení (lépe síran draselný - méně chloru).
Vápník Ca - potřebný pro růst kořenů, vyzrávání,... Brzdí kyselost půdy. Vápno na mech! Hnojiva - mletý vápenec apod. - na podzim při hnojení, stačí jednou za několik let. Nesypat do záhonu spolu s hnojem při podzimním hnojení.
Často používám vícesložkové hnojivo NPK (název z prvků).
A ještě jsou tu stopové prvky (Mg, B, Fe, Mo, Mn) - bývají také ve vícesložkových hnojivech (cererit). Nebo v kapalných hnojivech - já používám některé Wuxaly (postřik na list, podle potřeby a doby, kdy se hnojí - např. dusíkem nehnojit po červnu, zbytečně by rostlo a nevyzrávalo), Vegaflor (zálivka, ale hlavně také postřik na list).