Zahrádkář Jerome

Archiv 2012

Sklízím...aneb několik typů do trochu vyšších poloh (17.10.2012)

Zase jsem udělal schválně stejnou chybu - nenechal jsem narůst Rajce dřevo, ale zase plody! I když je už pětiletá, pořád je malá - ale viselo na ní 17 kg kvalitních plodů. Přijel na návštěvu šerif Dan s jeho ženou Tuřínem. A Tuřín pravila, že je pěkně sprosté vůči lidem mít stromek s takovou úrodou. Ani jsem jí neřekl, že to byl naschvál. Pár jablek jsem na stromku nechal o pár týdnů déle a jejich karmínové zbarvení vyráží dech.

Rozela je senzační odrůda. Skvělá chuť hned po utrhnutí. Zajímavé, jak podivně zborceně vypadá občas kolem bubáku. Dobrý poznávací znak.

Mám rád hrušku Konferenci - pro její nenáročnost, úrodnost a chuť. Každý rok jich několik kilogramů nakrájím a usuším. Senzace!

Podobné vlastnosti má i Lipno a Angold (opět jsem u jabloní). Letos je vůbec výjimečný rok - alespoň co se mé úrody týče. Nijak velký stromek s Angoldem - před třemi lety přeroubovaný Šampion na semenáči - dal kolem 50 kg pěkných plodů. Několik větví jsem musel podepřít a přesto se přetížené větve ohýbaly až k zemi.

Jak tak občas běhám po zahradě (480 m.n.m.) s foťákem, vídám neuvěřitelné věci. Dvě fotky objektů z hmyzí říše přikládám, protože ohromily i takového cynika, jako je Stýblo. Mimochodem - má přijet, chce vyměnit jeho ořechy za moje jabka. Prý kus za kus. Uklidňuje mě alespoň slib, že má jít o vlašáky, nikoli o lískáče...aspoň, že tak. (Všechny fotografie kliknutím zvětšíte).

Fóliovník z plastových trubek (3.4.2012)

Skoro na každé zahradě stojí podomácku vyrobený fóliovník nebo skleník. Divím se, že tyto plody lidské tvořivosti nejsou dosud objektem zájmu nějaké bakalářské nebo magisterské práce. Někdy jde o skutečné konstrukční klenoty, které mají nesporný vliv na celosvětový pokrok architektury podobně jako kosmonautika na pokrok techniky.

Sám jsem několika takovými vzrušujícími díly k pokroku přispěl, stejně jako řada mých kamarádů. Letos jsem čtyři roky starý fóliovník zboural a uskutečnil svoji několik let starou vizi, se kterou vás nyní seznámím. I když se vydávám všanc výsměchu zahradníků, sklenářů, zámečníků, instalatérů, statiků a kdovíkoho ještě. Původně jsem s tím chtěl vyjít na veřejnost až za rok nebo vůbec, ale pro mne zcela nepochopitelné nadšení svědků mého snažení je příčinou toho, že se vše dovíte už teď. Celý článek zde...

U táty na zahradě (7.3.2012)

Vždycky se na pražský Suchdol rád vracím, na zahradu, kde jsem vyrůstal. Loni jsem přijel s motorovou pilou a zmlazoval jsem, přesně jak táta chtěl, již letité (45 let) zákrsky jabloní. Zmlazení bylo skutečně velké, ale přes rok vyrostlo mladé dřevo, za rok bude rodit. Nicméně - ač to tak z obrázku nevypadá, strom je obalen květnými pupeny. Nadechl se zhluboka a žije dál! Později vyfotím strom ještě v květu a potom s úrodou (táta říkal, že není možné, aby zmrzla jako loni :o)!) To se ví, obrázky přilepím i sem, aby bylo na co koukat...sám jsem zvědav, jak vše dopadne.

Na dalším obrázku může Stýblo i Bambulka vidět, jak se liší květný pupen od listového. Květný pupen je na starším dřevu - je to ten baňatý, větší. Listový pupen je na mladém dřevu. Po loňském debaklu je násada skvělá, bude třeba do ní při řezu "sáhnout", aby strom úrodu uživil a jablka nebyla mrňavá (byť v hojném počtu).

Na třetím obrázku, který jsem dnes na Suchdole cvakl, je větev s jednoletými výhony. Na starším, dvouletém dřevu, jsou na plodných trnech květné pupeny, které (snad) přinesou úrodu. Z narostlé štětky (předpokládám) táta nechá jediný letorost - tak, jak jsem naznačil červeně. Nebo půjde ještě trochu níž, na nějaký ten trn. Ale mluvit mu do toho nebudu, čertil by se.

Co s tím angreštem...? (20.2.2012)

Každý rok se mne na angrešt ptá několik lidí. Většinou až v létě, v době, kdy už je pozdě a hnědé padlí (dříve se mu říkalo americké) nezastavitelně řádí. Konce větviček hnědnou, zcvrkávají se a potahují se "plísní" (tedy houbou). Stejná hrůza se rozlézá i na plody a zakrátko je zahrádkář bez úrody...

Co s tím? První důležité opatření souvisí s řezem a učinil jsem je včera. Poté, co jsem angrešty prořezal (už je čas), jsem - a to je ta velice důležitá věc - zakrátil konce úplně všech letorostů. Konce větviček jsou zahnědlé a pokroucené, proschlé. Někde to moc vidět není, ale určitě je zapotřebí ustřihnout konec každé větvičky. Ucvakané konce větviček nenechte ležet na zemi, spalte je! Toto opatření je - alespoň dle mé zkušenosti - velmi účinné. Pokud není tlak infekce příiš velký, tak vám nějakou úrodu zajistí.

Dělám však ještě postřik před a po odkvětu (výhradně fungicid Discus). Angreštu mám poté dost, plíseň se objeví zas až po sklizni, plody napadnout nestihne.Dobré je ovšem pěstovat nějakou rezistentní odrůdu - třeba Pax. Ten mi dělá radost každý rok. (Všechny fotografie kliknutím zvětšíte).

Kalendář prací (17.2.2012)

Dal jsem dohromady své letité poznámky o tom, co důležitého mám na zahradě dělat a hlavně kdy, abych nezapomínal. Jde o poněkud banální, ale užitečný kalendář prací na zahradě. Spousta věcí ještě chybí, budu v toku času doplňovat.
Upozornění - jde o práce, které se týkají mne, takže určitě nejde o dokonalý souhrnný přehled všech možných prací. Navíc pozor - časové údaje v kalendáři používané se vážou zhruba ke "střední pěstitelské poloze", takže v Polabí nebo na jižní Moravě se budou práce na ně vázané vykonávat dříve, v podhorské oblasti později. Navíc - každý rok je jiný i v rámci jedné zahrady, takže uváděné termíny lze brát jenom orientačně.