Letošní sklizeň? Ani se neptejte... (4.10.2011)

Kroupy se dovedou na úrodě krutě podepsat. Většina ran se časem zahojila, ale i tak jablka mnohem více podléhají vosám a hnilobě. Těžko skladovat. (Topaz)
(2.10. 2011 Rokycansko)

Mráz ničitel a deformátor. Jablko omrzlo, když bylo ještě malé a toto z něj vyrostlo. Kolem dokola mrazový prstenec. (Rubín)
(4.10. 2011 Suchdol)
Vypráskaný rok 2011...strupovitost sice dala pokoj, ale v květnu přišly mrazy - vesměs šly až na -6 i níž. A to už je i na jabloně moc. Zkušený ovocnář - pamětník mi povídal, že takovou hrůzu nepamatuje 42 let - aspoň poblíž Prahy.
Na mých stromech na Rokycansku nějaký ten plůdek zůstal nespálen, ale potom přišel koncem června černý mrak plný krup - a zahrada jich dostala řádný příděl. Do zpěvu mi nebylo, ale co nadělám.
A to nemluvím o tom, že mi zmrzly i angrešty, rajčata, broskve, švestky (nové odrůdy bez výjimky, urodilo se jen pár švestek odrůdy Stanley). A réva, samozřejmě. Sice znovu obrostla, ale už to nebyla žádná sláva.
Na druhé straně šťastlivec Stýblo na Brdech sklidil pěkné hrozny Krystalu - má révu na chráněném teplém místě v proluce mezi domky. Poškleboval se mi, bídák! A Drbač má zahradu mezi domy na kopci nad Smíchovem - také jemu poloha zachránila úrodu. Prostě roli hrál jenom nějaký jeden nebo dva stupínky celsia. A tak jsem si vzpomněl na to, co se povídá o nezatravněné půdě pod stromy. Že totiž vyzařuje víc tepla než zatravněná. Snad by to mělo znamenat i nějaký ten stupeň k dobru...a to už by na záchranu úrody stačilo. Stačilo. Kdyby nepřišly ty kroupy!
Soutěž v řezu jabloní (31.3.2011)
Již desátý ročník této náramné akce (Instruktáž a soutěž v řezu jabloní - pořádá ČZU) proběhl "Na Chloumku" v Mělníku v pátek 25.3.2011. To se člověk zase dozvěděl věcí...třeba to, co jsem po léta jenom tušil - že při odříznutí větve i většího průměru (u jádrovin) je lepší nechat řez bez ošetření, než ránu zatřít nějakým nekvalitním balzámem, který může být i na překážku hojení. Ovšem - podmínkou je zanechat ránu pěkně seříznutou, rovný řez bez otřepů, začistěný ostrým nožem.
A další zajímavost - mluvil jsem se sadařem, který pěstuje štíhlá vřetena - s úspěchem - na podnožích MM106. Výhody zřejmé.
Soutěže se zúčastnilo asi 25 ovocnářů, konkurence veliká. Skončil jsem na 5. místě a dostal cenu - profesionální pilku. Byl jsem v sedmém nebi. A už jsem se o ni stačil pořezat. Senzačně ostrá! A tak čistý řez jsem ještě neviděl.
Štíhlé vřeteno (21.2.2011)
Na četná přání a urgence kamarádů a kamarádek (Stýbla a Bambulky) jsem sepsal zásady, kterými se (přibližně) řídím při pěstování štíhlých vřeten. Když jsem však zhlédl, co všechno jsem sepsal...ne, nechtěl jsem nikoho vyděsit...jistě se vřetýnka dají pěstovat i jednodušeji, proti gustu žádný dyšputát. Jde o to dodržet hlavní principy - ohýbat větve do podvodorovné polohy, nechat dominovat terminál, udržet tvar smrku a obměňovat plodné dřevo.