Zahrádkář Jerome

Slivoně - pěstování (6.4.2016)

Co všechno jsou slivoně - Odrůdy - Podnože - Vlastnosti slivoní, výsadba - Řez obecně - Řez - zákrsek, čtvrtkmen, polokmen - Řez - vřetenovitý zákrsek

Co všechno jsou slivoně

    Slivoně - to je dost obecný pojem. Takže - co mezi ně patří? Je toho dost:

  • Slívy. Mají menší kulovité plody, dužnina nejde od pecky. Pecky mají menší, oválné.
  • Mirabelky. Malé kulovité žluté plody, dužnina jde dobře od pecky, chutnají výborně. Pecky mají malé, oválné.
  • Pravé švestky. Plody mají protáhlé a špičaté na obě strany, purpurové až fialové. Slupka (která není kyselá) jde špatně odloupnout od dužniny, ale pecka jde od dužniny dobře. Pecka je zpláclá, protáhlá a špičatá na obě strany.
  • Pološvestky. Plody nejsou tak protáhlé jako pravé švestky, mají měkčí dužninu.
  • Renklódy. Velké kulovité plody různých barev, kyselá slupka jde dobře loupat, dužnina jde dobře od pecky.
  • Myrobalán. Odolný mrazu, brzy kvete, má malé kulaté plody (asi jako třešně) žluté až červené barvy. Plody chutnají různě, kysele i sladce. Slupka kyselá, nejde loupat. Malá kulatá pecka. Myrobalán býval a je častou podnoží pro slivoně (ale i pro meruňky a broskvoně). Lidově se jeho plody označují jako špendlíky, ale pravé špendlíky to nejsou, ty jsou trochu větší, žluté, protáhlejší a mnohem vzácnější. Časté jsou v krajině aleje myrobalánu, pozůstatek to alejí švestkových - švestky v průběhu desetiletí "odešly" a podnože obrostly. A vyrostly. A rodí špendlíky, co nejsou špendlíky.


Odrůdy

    Vzhledem k pasece, kterou vytváří v našich zahradách virová šarka, se zmíním jen odrůdách odolných nebo tolerantních vůči této metle. V závorce za odrůdou je přibližná doba zrání. V teplejších krajích zraje asi o týden dřív, v chladnějších asi o týden později.
    Dále je v závorce uvedeno, zda je odrůda cizosprašná (C), samosprašná (S) nebo částečně samosprašná (ČS). A poslední údaj vyjadřuje v kterých polohách je dobré odrůdu pěstovat - všechny oblasti (Vš), teplé oblasti (Tep), střední oblasti (Stř), chladnější oblasti (Chlad).

  • Pološvestky:
    • Čačanska Lepotica (před polovinou srpna, S, Tep-Stř)
    • Čačanska Najbolja (konec srpna, C, Tep)
    • Čačanska Raná (2. polovina července, C, Vš), odolnost vůči šarce ale menší
    • Stanley (konec srpna, S, Tep-Stř)
    • Gabrovska (konec srpna, ČS, Vš)
    • Anna Spath (po polovině září, S, Tep-Stř)
    • Carpatin (1. polovina srpna, C, Vš)
    • President (po půlce září, C, Tep)
    • Jojo (přelom srpen-září, první rezistent, ale pravděp. citlivá k Pseudomonas syringae (hlavně již. Morava) S)
    • Tophit (kolem poloviny září, ČS, Tep)
    • Topfirst (půlka července!)
    • Katinka (2. polovina července, S)

  • Švestky:
    • Hamanova (začátek září, ČS, Chlad)
    • Tuleu Gras (1. polovina září, C, Tep)
    • Chrudimská (Vaňkova) (2. půlka srpna, S, Tep)
    • Hanita (konec srpna, S)
    • Valjevka (začátek září, S, Vš)
    • Těchobuzická (konec srpna, Ch)
    • Toptaste (konec srpna, ČS, Vš)
    • Elena (přelom září-říjen, S, Tep)

  • Renklódy:
    • Zelená renklóda (2. půle srpna, C, Tep-Stř)
    • Althanova renklóda (konec srpna, jen středně odolná, C, Tep-Stř)

Podnože

    Myrobalán - používá se pro horší podmínky (mělké, kamenité, suché půdy), roste nejvíc.

    St. Julien A - používá se pro těžší vlhčí půdy, roste trochu méně než myrobalán a mělčeji koření.

    Semenáč Wangenheimovy švestky - roste ještě méně, slivoně na ní dobře a brzy rodí. Chce dobré půdy a dostatek vody, má mělko kořeny (uvázat ke kůlu). Šikovná podnož, chcete-li pěstovat štíhlé vřeteno. Podobná je i podnož WAKO.

    Existují i podnože MY-BO-1, MY-KL-A - jsou z myrobalánu, mají vyrovnanější vlastnosti, rostou trochu méně než myrobalán. A ještě je známá podnož Pixy - ta roste slabě.

Vlastnosti slivoní, výsadba

  • Není rozumné vysazovat slivoně do mrazových kotlin, hůře vzdorují mrazu. Dají se pěstovat nejlépe do výšek kolem 350 mnm, odolné odrůdy do nějakých 450 mnm. Jde to i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu. Já je pěstuji úspěšně ve výšce asi 470 mnm.


  • Sází se na podzim nebo na jaře. Místo štěpování musí zůstat nad zemí!


  • Potřebují vodu, hlavně, když rostou plody.


  • Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu).


    • meruňka po řezu

    Slivoň po řezu (foto Martin Makal).

    meruňka před řezem

    Slivoň před řezem (foto Martin Makal).

  • Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíme dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je ale cizosprašná a pak se musíme postarat o opylovače (jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). A některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíme opylovače, bývá úroda lepší.


  • Vzdálenosti mezi stromky při výsadbě: Pro vzrůstnější podnože (Myrobalán, St. Julien A.) je vhodný spon 4,5x2,5m. U méně vzrůstných (Wangenheimova) se sází na spon 4x2m, u slabě rostoucích (Pixy) jen na spon 4x1,5m (první číslo sponu je vzdálenost mezi řadami, druhé číslo je vzdálenost mezi stromky). Pokud máme kombinaci velmi vzrůstné podnože i hodně rostoucí odrůdy, může být vhodný spon až někde u 6x4m.


Řez obecně

  • V prvních letech se provádí výchovný řez - hlavně jde o zkracování výhonů (ovšem nijak nahodilé - podrobněji v dalších odstavcích). Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod váhou úrody za větru - pár takto vážně poškozených stromů už jsem viděl).
  • V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíme strom zmladit, říznou hlouběji. V tom případě (řežeme-li silnější větve) je dobré pamatovat na Zahnův řez.
  • A co se týče doby řezu slivoní - řežu je koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prostě řezat během vegetace jako jiné peckoviny, i když slivoně bez problému snesou i ten konec března. Řezat se dá až do začátku září.
  • Vysadíme-li slivoň na podzim, řežeme ji až na jaře. Vysadíme-li ji na jaře, řežeme ihned.


meruňka po řezu

Slivoň po řezu (foto Martin Makal).

meruňka před řezem

Slivoň před řezem (foto Martin Makal).

Řez - zákrsek, čtvrtkmen, polokmen

  • Nejčastěji se asi pěstoval a pěstuje zákrsek nebo čtvrtkmen - na různých podnožích. Co uděláme po výsadbě v 1. roce?
    • - ponecháme terminál a 3-4 postranní větve, zkrátíme je asi o 1/2 - 2/3 délky do vodorovné roviny (podobně jako u jabloně - řez po výsadbě), odstraníme konkurenční výhony, zkrátíme terminál tak, aby asi o 30 cm převyšoval poslední rozvětvení
    • - pokud jsou úhly postranních větví s terminálem příliš ostré, odkloníme je rozpěrkami
    • - když sázíme špičák (bez postranního obrostu), uřízneme terminál asi 30 cm nad budoucí korunkou
    • - a když sázíme "dvoják", necháme jen jednu větev (konkurenční musí pryč) a korunku zapěstujeme znovu od začátku na vybraném terminálu.
    • - již v květnu a červnu zaštípneme konkurenční výhony či jiné nevhodné výhony v koruně.
    • Ve druhém roce seřízneme terminál asi půl metru nad vrchní kosterní větví a odstraníme konkurenční výhony. Řezem rozevíráme korunu (řez na vnější pupen), tenké dlouhé výhony krátíme víc, třeba i o polovinu.
    • Ve třetím roce z nových výhonů zakládáme další patro, zkracujeme postranní kosterní větve i terminál. Dále rozevíráme korunu řezem a řežeme podobně jako ve druhém roce.

Řez - vřetenovitý zákrsek

Slivoň - vřeteno
  • Vřeteno se pěstuje hlavně na méně rostoucích podnožích. Má výrazný terminál s obrostem dokola kolem, asi jako smrk. Větve směřují mírně vzhůru, nevyvazují se do podvodorovné polohy jako u štíhlých vřeten jabloní. A co uděláme po výsadbě?
    • - pokud sázíme jen kmínek bez obrostu (špičák), seřízneme jej asi 90cm nad zemí a rok počkáme, on nám obroste
    • - narostlé výhony (pokud tedy jsou) je dobré zafixovat ve větším úhlu odklonu od kmínku (skoro 90 stupňů, mírně vzhůru). Dělá se to třeba kolíčky (při délce kolem 10 cm), provázky, vinařským drátkem, rozpěrkami, závažíčky...
    • - pokud je stromek pěkně rozvětvený a větve mají dostatečný odklon, tak se moc neřeže. Odstraníme-li příliš strmě rostoucí větev, stříháme na krátký čípek. On pak možná obroste ze spících pupenů, k naší radosti.
    • - během jara a léta hlídáme, aby narůstající nové výhony nerostly příliš vzpřímeně, v případě potřeby vyvazujeme.
    • Ve druhém roce seřízneme terminál asi 60cm nad posledním rozvětvěním, tím se podpoří obrůstání. Odstraníme silně rostoucí větve, vlky i konkurenční výhony (nejlépe řezem na krátký 1cm čípek).
    • - vyvazujeme, kolíčkujeme nové výhony na terminálu.
    • - výhony rostoucí vzhůru ze spodních větví v červenci zaštípneme tak za 4. listem (kvůli plodnosti pro příští rok) - je to na obrázku.
    • Ve třetím roce už terminál neřežeme, tedy pokud je dost vysoký (2,5 - 3m).
    • - pokud roste terminál hůře, seřízneme jej asi 30cm nad nejvyšším postraním výhonem.
    • - zkracujeme opět vzhůru rostoucí výhony na spodních větvích.
    • - příliš silně rostoucí výhony drsňáci prostě škubají, dobře se to hojí. I já jsem drsňák.