Zahrádkář Jerome

Meruňky - pěstování (10.3.2016)

Vlastnosti, výsadba - Podnože - Řez - Roubování - Odrůdy - Kdy meruňky zmrznou?

Vlastnosti, výsadba

  • Meruňky jsou velmi náročné na teplo. Určitě bych je nepěstoval v mrazové kotlině, i pokud by vyrostla, mrzly by květy. Pokud však budeme vhodnou odrůdu meruňky pěstovat na chráněném místě (uzavřeném ze severu i z přilehlých stran stavbami a pod.), lze ji pěstovat a sklízet plody i ve výškách kolem 400 - 500 mnm.
  • Ve fázi růžového poupěte je ničivá teplota kolem -5 °C, v plném květu meruňka snese ještě teplotu kolem -3 °C, malé plody se poškozují již při teplotě kolem -1 °C .
  • Meruňky jsou většinou samosprašné, ale jsou i cizosprašné (Goldrich, Vesna), i částečně samosprašné (Veecot,...). Na to pozor - při výsadbě cizosprašných meruněk by měl růst poblíž opylovač (jiná odrůda meruňky, kvetoucí ve stejnou dobu). V případě částečně samosprašné meruňky blízkost opylovače zvýší úrodu.
  • Výsadba je vhodná na podzim (od poloviny října do poloviny listopadu), ale v drsnějších podmínkách s těžšími a vlhčími půdami je lépe sázet na jaře (konec dubna, začátek května). Ať tak nebo tak - seřízneme kořeny do zdravého. Zdají-li se nám stromky před sázením mírně zaschlé, klidně je namočíme přes noc do vody.
  • Vysokokmeny se sází asi 6 m od sebe, zákrsky asi 4 m od sebe. Použijeme-li slabě rostoucí podnože (St. Julien A, Wangenheimova, Pixy), vysazujeme stromky asi 2,5 m od sebe.
  • Po výsadbě je dobré stromky mulčovat. Třeba trávou.
  • Meruňka plodí na jednoletých (tzn. loni narostlých) výhonech a tím se řídí i řez.


meruňka po řezu

Meruňka po řezu (foto Martin Makal).

meruňka před řezem

Meruňka před řezem (foto Martin Makal).

Podnože

  • Jako podnože se používají meruňkové semenáče (M-VA, MLE, MHL) - ale jen do kvalitních půd.
  • Do těžších nebo sušších půd se lépe hodí myrobalán (MY-KL-A, MY-VS-1,...).
  • V těžších vlhkých půdách se dají použít slivoňové podnože (St. Julien A, Wangenheimova, Pixy).

Řez

  • Po výsadbě na podzim se neřeže nic, vždy se řeže až na jaře (ne dříve než v dubnu). Ponecháme vhodně rozložené 4 postranní větve (jako u jiných ovocných stromů) a seřízneme je asi na 3 - 5 pupenů (délka větví pak bude kolem 20 cm). Řežeme na vnější pupen. Terminál necháme čnít asi 15 cm nad rovinu danou zakončením postranních kosterních větví. To je podobné jako u prvního řezu jabloně.
  • Ve druhém roce (opět řežeme později na jaře - nejlépe až v době květu) vyřízneme zahušťující a konkurenční výhony na terminálu i kosterních větvích. Potom o třetinu až polovinu zkrátíme jednoleté výhony, které jsou základem budoucích kosterních větví. Další výhony (na loňské zakrácené části) se zakrátí jen mírně. Krátké výhony necháme být.
  • Terminál se zakrátí o 20 cm výše než jsou vrcholy hlavních kosterních větví. Terminál bude potom hezky obrůstat a ve výšce 60 - 80 cm nad 1. patrem založíme další patro kosterních větví (tedy bude-li z čeho).
  • V červnu se z korunky odstraňují zahušťující výhony a vlky. A také se dělá tzv. Šittův řez. Ten spočívá ve zkracování nových letorostů asi o třetinu délky (aby byly ty zbytky dlouhé nějakých 20 cm). Očka na těchto zakrácených větvičkách vyraší a vytvoří nový obrost (jakousi "štětku"). V srpnu se z té štětky odstraní silné a do koruny směřující letorosty. Květné pupeny na zbylých větvičkách v příštím roce raší o pár dní později a snáze tak uniknou mrazíkům - a v tom je ten vtip! Šittův řez se dělá od konce května do půlky června.
    meruňka po řezu

    Meruňka po řezu (foto Martin Makal).

    meruňka před řezem

    Meruňka před řezem (foto Martin Makal).

  • Ve třetím roce prosvětlujeme korunu, zakrátíme prodlužující výhony kosterních větví asi o třetinu. Proberou se jednoleté výhony, pokud jsou moc husté. Krátké větvičky necháme na pokoji.
  • Pokud jsme to neudělali loni, založíme 2. patro ( vybereme asi 3 - 4 boční větve, které vyrůstají z terminálu v tzv. "tupém" úhlu a zakrátíme je asi o třetinu). Terminál se zakrátí asi 20 cm nad úrovní konců větví 2. patra.
  • V polovině června opět letní řez, jako před rokem.
  • Ve čtvrtém roce na jaře postupujeme jako v roce předchozím, jen přírůstky prodlužující kosterní větve již nezkracujeme. Zastřihne se terminál a případně zapěstuje třetí patro.
  • Udržovací řez spočívá zejména v průklestu a odstraňování nemocných větví. Asi od 10. roku věku bývá na místě zmlazování. Je to tehdy, když má stromek malé přírůstky. V tom případě (koncem dubna nebo po sklizni) zmlazujeme - ale nijak drasticky, jako třeba u jádrovin - žádné velké řezání, to nemají meruňky rády! Odřezává se nejvíce tak čtyřleté dřevo.
  • Meruňku lze zapěstovat i s dutou korunou, i jako štíhlé vřeteno.


Roubování

  • Meruňku můžeme roubovat za kůru v období plné mízy (během kvetení).
  • Jelikož není jednoduché uchovat rouby (mimochodem - musí se řezat brzo jako u jiných peckovin), dá se roubovat už koncem února "na sucho" (na kozí nožku, kopulací, anglickou kopulací, když nemrzne). Nejjistější bude roubování kopulací - roub na výhon.
  • Ovšem - jako jiné peckoviny, můžeme meruňky koncem léta ( přelom červenec, srpen) očkovat.

Odrůdy

  • V tabulce najdete spíše novější odrůdy s důrazem na ty, které se dají pěstovat ve výše položených oblastech - tedy zejména odolné vůči mrazu. Dozrávání se často vztahuje k odrůdě Velkopavlovické (VP), což bývá ve 2. polovině července.


    • odrůda zrání opylovací poměry poloha pro pěstování
    Leskora raná, 17 dní před VP částečně samosprašná i okrajové polohy
    Veselka raná, 11 dní před VP samosprašná i okrajové polohy, menší vzrůst
    Harcot středně raná, 6 dní před VP samosprašná (?) i okrajové polohy
    Lerosa středně raná, 5 dní před VP samosprašná i okrajové polohy
    Kompakta středně raná, 2 dny před VP samosprašná i okrajové polohy
    Lebela středně raná, 1 den před VP samosprašná i okrajové polohy
    Velkopavlovická středně raná, 2.pol. července samosprašná jen teplé oblasti
    Mirka středně raná, jako VP samosprašná i okrajové polohy
    Veecot pozdní, 4 dny po VP částečně samosprašná i okrajové polohy
    Bergeron pozdní, 6 dní po VP samosprašná i okrajové polohy
    Pinkcot raná, 10 dní před VP částečně samosprašná i okrajové polohy
    Kioto polopozdní samosprašná i okrajové polohy

Kdy meruňky zmrznou?

  • Člověk se každý rok obává jarních mrazíků - zejména v době, kdy na mráz citlivé meruňky raší, kvetou či odkvétají. Ba dokonce, když už jsou na větvích malé plůdky.
  • V případě mrazíků záleží na mnoha faktorech - mikroklimatu, výšce nad zemí (dost často přežijí květy či plůdky spíše ve vrchních partiích stromu), odrůdě (pochopitelně do výše položené zahrady vyberu meruňku osvědčenou i v okrajových polohách). Odolnost proti zmrznutí se může posílit postřikem (Champion), zrytím půdy pod stromem, vydatnou zálivkou, někdo před očekávanou mrazivou nocí dokonce stromek (malý) obléká do netkané textilie či igelitových pytlů...
  • Přesné teploty, které již meruňce ublíží, těžko uvést. Ale přibližně, kvůli představě, je možné se "zachytit" těchto údajů:
    Při rašení, pukání pupenů, ba až téměř do stádia zeleného poupěte začínají škodit teploty pod -4 st. Celsia,
    při začátku kvetení škodí teploty pod - 2,5 st. Celsia,
    od plného kvetení až po malé plůdky stačí - 0,5 st. Celsia, aby začaly vznikat škody.
    Při uvedených teplotách začíná ke škodám docházet. Neznamená to tedy, že budeme zcela bez úrody. Důležitou roli hraje také doba, po kterou nízká teplota působí.