Zahrádkář Jerome

Hrušně - pěstování (17.11.2014)

Hrušně - úvod, podnože - Řez - Odrůdy - Choroby a škůdci

Hrušně - úvod, podnože

  • Hrušeň má ráda teplo i lepší půdu, i když pěstovat se dá i ve vyšších polohách. Kvete dříve než jabloň a tak úrodu můžou více ohrozit jarní mrazíky. V oblasti s vysokou vzdušnou vlhkostí je větší možnost ohrožení strupovitostí hrušní.


  • Řez hrušní není tak náročný jako řez jabloní. Korunu mají přirozeně řidší, světlejší a plodonosný obrost vydrží dlouho.


  • Hrušeň se pěstuje např. jako zákrsek, buď použijeme jako podnož:
    • pláně - semenáč hrušně, pak mezi stromy dodržíme vzdálenost 4 metry (spon 5x4m)
    • kdouloň MA nebo K-TE-B - vegetativně množené, rostou slaběji, pak mezi stromy dodržíme vzdálenost 2,5 metru (spon 4,5x2,5m). Ještě méně roste kdouloň MC, ale tu více ohrožuje mráz a ke stromku musí kůl, podnož mělce koření.


  • Dá se pěstovat i jako vřeteno, i štíhlé, jako podnož pak používáme méně rostoucí kdouloně.


  • Je příjemnější pěstovat hrušně na kdouloni - hlavně kvůli menším rozměrům stromu a vyšší kvalitě ovoce. Mají ale kratší životnost než třeba na pláněti, tak to chodí. Taková klasická obrovská hrušeň na pláněti může být běžně i více než stoletá a pořád pěkně rodí, zatímco na kdouloni se dožívá tak kolem 30 let.


  • Někdy koupíte odrůdu hrušně, která se s kdouloní moc nesnáší - bývá proto naroubovaná mezištěpováním - na kmínku je vidět, že bylo štěpováno dvakrát po sobě - nejdřív na nějakou odrůdu, které kdouloň nevadí - a ta potom na odrůdu, po které jsme toužili. Obvykle se mezištěpuje přes odrůdu Hardyho máslovka.


Řez

  • Hrušeň se zapěstuje podobně jako jabloň. Je - li to třeba, strměji rostoucí větve rozepřeme nějakými rozpěrkami, abychom dosáhli odklonu od terminálu.


  • Hrušeň řežemě jako jiné jádroviny zejména v únoru nebo březnu (zimní řez). V červnu ještě vytrhám některé vlky (pokud překážejí), někdo dělá i letní řez v srpnu. Řez snáší hrušeň velmi dobře.


  • Vyřezávám suché větve, větve, které příliš zahušťují korunu, větve, které jsou starší a ohnuté k zemi. Kvalitního ovoce bývá nejvíce na dvouletém plodném dřevu a na plodonosném obrostu, takže se starší větve snažím nahradit těmi novými, i obrost stříhám (zmlazuji), stejně ho bývá moc.
    Zmlazení hrušně


  • Pozor, s vlky opatrně, snažte se vidět dopředu - nechávejte vlky tam, kde bude v budoucnu třeba obměna dřeva. Vlk napřesrok zarodí, ohne se a vznikne plodonosný oblouk. A kvalitní ovoce.


  • Množství plodů často reguluji probírkou (když se plody začnou nalévat, jsou velké asi jako hrací kuličky). Raději méně kvalitního ovoce než spoustu braku! Kdybyste také regulovali, nevytrhávejte hruštičky ze svazku s jinými i se stopkou, aby zbylé hruštičky nezaschly, zkuste vytrhávat tak, aby stopka ve svazku zůstala.


  • A ještě celkem jednouchou radu ohledně zmlazení. Hrušeň většinou snáší bez problémů poměrně drastický zásah, který bych asi u jabloně nedělal. A sice - někde v půlce (tak 2 - 3 metry vysoko nad zemí) uříznout korunu. Ovšem tak, aby místo ní přibližně vzhůru pokračovala nějaká boční nižší větev. Je to na obrázku.


Odrůdy

  • Odrůdy do nižších poloh (výborné podmínky do 300 mnm):
    • Letní: Clappova, Williamsova červená, Alfa, Radana, Alice, Isolda, Milada, Červencová, Laura, Diana
    • Podzimní: Konference, Hardyho, Boscova lahvice, Karina, Morava, Manon, Vila, Nitra, Monika
    • Zimní: Amfora, Erika, Astra, Dicolor, Beta, Blanka, Bodra, Bohemica, Decora, Delta, Dita, Generál Leclerc, Nela, Vladka, Vonka, David, Grosdemange, Pařížanka


  • Odrůdy do středních poloh (dobré podmínky 300 - 450 mnm):
    • Letní: Clappova, Williamsova červená, Alfa, Radana, Alice, Isolda, Milada, Červencová, Laura, Diana
    • Podzimní: Konference, Hardyho, Karina, Morava, Manon, Vila, Nitra, Charneuská, Monika
    • Zimní: Amfora, Erika, Astra, Dicolor, Beta, Blanka, Bodra, Bohemica, Decora, Delta, Dita, Generál Leclerc, Nela, Vladka, Vonka, David, Grosdemange, Pařížanka, Lucasova


  • Odrůdy do vyšších poloh (drsné podmínky 450 - 600 mnm):
    • Letní: Alice, Isolda, Milada
    • Podzimní: Konference
    • Zimní: Decora, Milka, Nela, Jizera, Jana, Lucasova


  • Lokálně příznivé mikroklima samozřejmě může zamíchat v těchto kategoriích kartami a odrůdě, prospívající např. někde ve výšce 400 mnm se nemusí dařit ve 300 mnm jinde, třeba v mrazové kotlině.


Vybrané odrůdy podrobněji

  • Alfa - podzimní, růst středně silný, dobře obrůstá plod. obrostem, kvete raně, nenáročná na polohu, odolná ke strup., sklizeň poč.8, lze přímo na kdouloň. Selekce semenáčů odrůdy Avranšská.

  • Amfora - zimní, růst slabší, dobře obrůstá, kvete středně pozdě, lze přímo na kdouloň, ale pak málo roste. Křížení odrůd Konference a Holenická.

  • Bohemica - zimní, růst bujný, později slabší, dobře obrůstá plod. obrostem, lze přímo na kdouloň. Křížení odrůd Pařížanka a Charneuská.

  • Decora - zimní, sklizeň zač. října, vydrží do února, krátký plod. obrost (spur typ), růst je střední až silnější, lze přímo na kdouloň. Křížení odrůd Konference a Clappova.

  • Dicolor - zimní, dobře obrůstá plod. obrostem, lze přímo na kdouloň. Křížení odrůd Holenická a Williamsova.

  • Konference - podzimní, dobře obrůstá plod. obrostem, lze přímo na kdouloň.

Choroby a škůdci

    vlnovník hrušňový

    Rez hrušňová - horní strana listu.

    vlnovník hrušňový

    Rez hrušňová - dolní strana listu.

  • Rzivost hrušně. Oranžové flíčky na listech shora (a zespodu nijak sympatické několikamilimetrové "výrůstky"). Na jaře před květem a těsně po odkvětu používám fungicid Baycor 25 WP. Alespoň částečně by proti rzi měl fungovat ještě zejména Topas C 50 WP, potom Dithane DG, Dithane M45, Novozir MN 8, Polyram WG.
    Hlavním hostitelem této houby je jalovec čínský a jalovec chvojka klášterská. Nikoli túje! Rez přezimuje ve dřevě větví jalovce, v dubnu či květnu dochází k infikování listů hrušní - na vzdálenost až několik stovek metrů. Koncem léta je naopak infikován zpětně jalovec. Rez na listí z hrušně zimu nepřežívá, listí z hrušně se tedy nemusí pálit.


  • vlnovník hrušňový

    Vlnovník hrušňový.
    (12.5.2013)

  • Vlnovník hrušňový. Roztoč, saje zejména na listech (ale i plodech), na listech vznikají hrbolky (malinké hálky) postupně různých barev - od zelené přes červenou až po hnědou, listy jsou pokroucené. Ročně několik generací (2, na mladých stromcích i 3).Přezimuje v kůře a v šupinách pupenů.
    Co s ním:
    1) V předjaří stříknout - omýt - Sulkou (nebo Kumulus, Sulikol - jde o síru).
    2) Brzy na jaře (v době od rašení do myšího ouška) olej. postřik na přezimující škůdce (např. Oleoekol, Ekol+Reldan) při cca 5 stupních Celsia (1 - 2x).
    3) Před květem (nebo při napadení později) akaricid (Omite, Nissorun, Sanmite, Cascade). Omite v teplotním rozmezí 17-23st.C + smáčedlo, Sanmite je bez teplot. omezení, za 14 dní opakovat. Prý dobrý T-mix Omite + Nissorun.
    4) Dravý roztoč Typhlodromus pyri. Objednává se na zimu - přezimují samičky ve větvoví, od jara se množí.