Sloupcovité jabloně - ano či ne? (1.2.2014)
Před několika lety se mne Stýblo ptal (ano, zase on, je dlouhodobě velmi zvídavý), jestli si má na zahradě vysadit sloupcovitou jabloň a jestli nějakou mám i já. Asi jsem ho tenkrát zklamal, když jsem mu nic takového nedoporučil. Tehdejší odrůdy sloupcovitých (kolumnárních, balerín...) jabloní totiž nijak nevynikaly chutí. Jenže od té doby byly vyšlechtěny odrůdy, u kterých už to neplatí - ba naopak - některé se vyrovnají těm nejchutnějším běžným odrůdám a vydrží v dobrém sklepě až do února či března (např. odrůdy Moonlight, Goldlane). Takže když se mě Stýblo nedávno optal na "sloupáče" znovu (neb jejich nabídka v zahradnictvích je nepřehlédnutelná), již jsem zpíval jinou písničku a doporučil je.
Mám už je totiž na zahradě od loňska také. Sázel jsem je jako dvouleté a na letos mají již pěkně nasazeno na květ.
V nabídkách zahradnictví se objevují i tzv. "sloupovité" hrušně, třešně, slivoně a kdovíco ještě - ale skutečně vyšlechtěné sloupcovité tvary existují zatím jen u jabloní. U dalších druhů ovocných stromů se "sloupovitý" tvar udržuje díky slabě rostoucí podnoži a pravidelnému řezu (bez něj to, na rozdíl od sloupcovitých jabloní, nejde a pokud se tyto stromky neřežou, narostou normální korunky).
Sloupcovité jabloně jsou pro zahrádkáře (a nejen pro ně) velmi perspektivní - zaberou málo místa a dokážou dát hodně ovoce na jednotku plochy - dokonce více než štíhlá vřetena. Těším se i na to, že mi kamarád traktorem vytrhá živý plot z tújí (přesadí si ho k sobě) a já místo něj vypěstuji živý plot ze sloupcovitých jabloní (přece jen - túje drhne v krku).
Nicméně i do sloupcovitých jabloní je třeba občas, je-li to zapotřebí, říznout. Pochopitelně jsem konzultoval, jak je pěstovat a není to nic obtížného ani časově náročného. Poznatky shrnuji na nové stránce Sloupcovité jabloně.