Třešně a višně - pěstování

Višně - pěstování (21.12.2013)

Višeň není tak náročná na kvalitní půdu a teplo jako třešeň. Ba dokonce má dřevo vysoce odolné mrazu a mrazíkům odolávají lépe i květy. a tolik neroste, zabere méně místa. Snáší lépe sucho.A většinou jsou višně samosprašné, takže odpadá starost s opylovači. Rodí hlavně na jednoletých výhonech.

Pěstuje se např. jako čtvrtkmen (výška kmene asi 1m, vzdálenost mezi stromy asi 3m, podnož ptačka), nebo jako zákrsek nebo vřetenovitý zákrsek (výška kmene asi 60cm, asi 2 - 3m od sebe) na slaběji rostoucí podnoži mahalebka (mahalebka je vhodnější i do horší, kamenité půdy). Nebo jako štíhlé vřeteno na slabě rostoucí podnoži ( Colt, P-HL-A,C, Gisela 5, Tabel - Edabriz). Takže podnože jako u třešní.

Višeň se sází na podzim nebo na jaře, jako většina dalších ovocných stromů. Pokud se vysadí na jaře, musí se více ořezat a zalít, než při podzimní výsadbě.

Podle doby, kdy višně zrají - tak, jako u třešní - mluvíme o osmi třešňových týdnech. Přibližně pokrývají červen a červenec, první třešňový týden tedy začíná přibližně na začátku června (samozřejmě podle počasí, polohy, ... zkrátka může to být plus mínus něco).

Višeň se zapěstuje podobně jako třešeň. Při výsadbě se střihne buď na dutou korunu nebo na 4 - 5 kosterních větví a terminál. Prvního jara vybereme 4 - 5 větviček s dostatečným odklonem a seřízneme hluboko (asi tak na třetinu délky - zbydou asi jen 3 - 4 pupeny, dodržet vodorovnou rovinu řezu). Terminál necháme asi o délku nůžek delší.

V dalších dvou letech zakrátíme kosterní větve již jen o polovinu či třetinu. Višně mohou mít trochu hustší korunu než třešně, stačí jim méně světla.

Vhodný termín k řezu je v době rašení, ale asi nejvíce jí prospěje řez v době květu. V červnu až srpnu se dělá detailní řez. Višně potřebují pravidelnější řez než třešně, nejlépe každý rok. Je nutno odstraňovat větévky, které zahušťují korunu.

Višeň po řezu (foto Martin Makal).

Višeň před řezem (foto Martin Makal).

Višeň často vyholuje větve a odplozené větve se sklánějí k zemi (třeba Morela pozdní), ty se potom, nejlépe v srpnu, odstraňují až ke kratšímu rozvětvení. Konkrétně - větve se zkrátí až na mladé výhony, a ty se zkrátí na polovičku, i když někdo ty mladé větvičky nezkracuje, aby se nepřipravil o úrodu. Ale ty převislé, skloněné větve prostě musí pryč. Je to vidět i na obrázcích višeň 1 a 2. Pokud mladé výhony chybí, řeže se za dobrým pupenem (převisle rostoucí větve na vnitřní pupen). Vhodné je používat Zahnův postupný řez jako u třešní nebo jiných peckovin.

Višně (neboli vajksle, kyselky) jsou kyselé a zrají později - od 4. do 8.TT (třešňového týdne). Například: Bare (4. TT), Favorit (4. TT), Hana (4. TT), Morava (4. TT), Érdi Bötermö (5. TT), Morellenfeuer (6.TT), Fanal (7.TT), Újfehértoi fűrtös (7.TT), Oblačinská (7.TT), Morela pozdní (8.TT).

Sladkovišně vznikly křížením višní a třešní - nejsou tak kyselé, mívají větší plody, ale hodí se spíš jen k jídlu, k dalšímu zpracování moc ne. Amarelky jsou světlejší višně s nebarvící šťávou. Skleňovky jsou sladkovišně s nebarvící šťávou.