Zahrádkář Jerome

Květiny na zahradě (20.12.2013)

Letničky k řezu i na okrasu - Letničky k sušení na suché vazby - Dvouletky - Trvalky - Cibulnaté a hlíznaté rostliny

Letničky na zahradě k řezu i na okrasu

    Jsou to rostliny, které během jedné sezóny vyrostou ze semene, vykvetou a utvoří semena. Říká se jim také jednoletky. Naši zimu zpravidla nepřečkají. Většina letniček má ráda v půdě vápník a stanoviště na slunci. Semena letniček vyséváme do dobře zpracované půdy a to mělce. Je to dobře znázorněno na sáčcích, ve kterých je koupíte. Semena si můžete vypěstovat i sami. Zde je přehled těch nejčastěji pěstovaných letniček (fotografie doplním během jara a léta):

  • Aksamitník - afrikán (Tagetes erecta L.) - barva žlutá a oranžová, výška 20 - 80 cm, prospívá na slunci, nevadí mu toulavý stín. Nutné předpěstování.
  • Astra (Callistephus cass.) - je mnoho odrůd i barev. Nutno předpěstovat. Trpí fuzariózou ("uhnívání" stonku nad zemí) - nepěstovat na místě, kde se vyskytla, po dobu několika let! Odolnější jsou astry jednoduché.
  • Gazánie (Gazania) - krásné květy nejsou k řezu, otevírají se pouze na slunci.
  • Hledík - pantoflíček (Antirrhinum) - různé barvy, nízký na okrasu, vysoký k řezu. Předpěstování.
  • Karafiát Chabaudův (Dianthus) - předpěstovat brzy zjara, pokud nejsou velké mrazy, vydrží i více let.
  • Krásenka (Cosmos) - výška až 90 cm, řidší olistění, slunce, vysemení se, na jaře začne sama bez výsevu růst. Nenáročná.

  • Hledík (Praha-Suchdol 25.8. 2010), kosmos (Praha-Suchdol 29.6. 2010).



  • Nestařec (Ageratum houstonianum) - nízké i vysoké odrůdy, drobnější modré kvítky. Předpěstovat.
  • <
    Cinie (Praha-Suchdol 25.8. 2010), slunečnice (Praha-Suchdol 25.8. 2010), měsíček (Praha-Suchdol 25.8. 2010)



  • Ostálka - cinie (Zinnia) - nejhezčí je jiřinkokvětá červená odrůda. Požaduje slunce, výživnou půdu a předpěstování. Kvete až do zámrazu.
  • Slunečnice (Helianthus) - ozdoba zahrady. Obyčejnou slunečnici (prodává se jako krmivo pro ptáky) můžeme sázet postupně v průběhu celého léta.
  • Měsíček lékařský () - měsíček může kvést i odstíny žluté, ten lékařský je sytě oranžový (na obrázku). Nenáročný, dorůstá výšky i přes půl metru, vápnomilný.


Letničky k sušení na suché vazby

    Rostliny sušíme v průvanu a ve tmě, tím si zachovají barevnost. K sušení se hodí zejména tyto letničky:

  • Černucha (Nigella damascena) - velmi nenáročná letnička, suší se tobolky. Sama se vysemení, malé rostlinky přežijí i mráz až -8 °C.

  • Černucha (Praha-Suchdol 3.6. 2009) - kvetoucí záhon, na dalším obrázku tobolka vhodná k sušení.)



  • Pískožil (Ammobium alatum) - jen bílá barva, drobná kvítka, předpěstování.
  • Slaměnka (Helichrysum bracteatum) - různé barvy, k sušení se řežou jen mírně rozvité. Předpěstování.
  • Statice (Sinuata) - barvy bílá, růžová, červená, modrá, žlutá. Předpěstování. Základ do vazeb.
  • Zaječí ocásek (Lagurus) - nenáročný. Má vejčité klásky. Předpěstování.

  • Statice. (Praha-Suchdol 25.8. 2010).



Dvouletky

    Dvouletky jsou rostliny prvním rokem sázené (počátkem léta), druhým rokem kvetoucí. K nejznámějším patří:

  • Karafiát čínský - bradatý (Dianthus) - má rád slunce, vápník, při holomrazech ochranu.
  • Zvonek zahradní (Campanula) - ve čtyřech barvách: bílá, světle a tmavomodrá, růžová. Zvonky až 6 cm dlouhé. Ve váze vydrží až 10dnů. Vhodné pěstovat na slunci i v polostínu.

  • Zvonek (Praha-Suchdol 3.6. 2009), karafiát čínský (Praha-Suchdol 12.6. 2013)



Trvalky

    Rostliny, které vydrží na stanovišti i několik let, nazýváme trvalkami. Množí se hlavně dělením trsů. Budou nám dlouho kvést nebo opakovaně kvést, když "odkvetlé květy" odstřihneme. Níže uvedené trvalky jsou k řezu, dorůstají výšky až 1 metr. Nízké trvalky (zde neuváděné) jsou vesměs skalničky.

    Pokud je v popisu psáno "množí se dělením", je tím myšleno rozdělení (roztržení) trsů či shluku hlíz.

  • Denivka (Hemerocallis citrina) - trvalka podobná lilii, tvoří hrozen žlutých květů, přičemž každý den vykvete a odkvete 1 květ.

  • Denivka (Praha-Suchdol 13.5. 2009) a aster alpinus (Praha-Suchdol 20.5. 2009, ten široký list vpravo je jahodník! Aster má listy úzké, jsou vidět v detailním záběru), kamzičník (Praha-Suchdol 8.4. 2009)



  • Hvězdnice
    • Aster alpinus - nižší trvalka (do 40 cm). Kvete v červnu modrými kopretinovými květy, je nenáročná, množí se dělením trsů.
    • Aster amellus - vysoká trvalka. Kvete modročerveně, je nenáročná na podmínky pěstování, kvete na podzim, množí se dělením trsů. Pozor, nezaměňovat s turanem.
    • Aster novae belgiae - vysoká, červeně kvetoucí, nenáročná, kvete na podzim, množí se dělením trsů.
  • Kamzičník (Doronicum orientale) - rostlina kvete brzy na jaře žlutými kopretinovými květy. Půdu chce středně výživnou, množí se dělením trsů. Je nízká (do 40 cm).

  • Kopretina (Praha-Suchdol 29.6. 2009), česká písnička (Praha-Suchdol 29.6. 2009) a kopretina řimbaba (Praha-Suchdol 13.5. 2009).



  • Kopretina (Chrysanthemum maximum) - jsou různé druhy, kvete velkými bílými květy, dorůstá výšky asi 60 cm, kvete v červnu a červenci. Má ráda dobře vyhnojenou půdu, vápník a sluníčko. Množí se semeny i dělením trsů. Výjimečná kopretina, vyšlechtěná u nás za 1. republiky, má název Česká písnička. Je to bílá plnokvětá krásná kopretina, která se nedá množit semeny, pouze dělením trsů.
  • Kopretina řimbaba (Chrysanthemum coccineum) - kvete odstíny červené a to v červnu. Je-li dobře ošetřena, kvete ještě jednou. Lze množit semeny i dělením trsů. Dorůstá výšky do 50 cm.
  • Kosatec (Iris barbata) - rod kosatců je velký a oblíbený. Výška do 60 cm, snáší sucho, přesazuje a rozsazuje se v srpnu dělením trsů.

  • Různé kosatce (Praha-Suchdol 13.5. 2009).



  • Limonium (statice tatarica) - kvete v červenci a srpnu. Výška až 40 cm, nenáročná, snese sucho. Množí se semenem a suší se do suché vazby.
  • Listopadka (Chryzantéma) - trvalky velmi rozmanité, kvetoucí od konce srpna až do listopadu. Mají rády teplo, dobrou výživnou půdu. Množí se dělením trsů a řízky. Stonky s květy dorůstají výšky až přes 1 metr.
  • Mochyně (Physalis franchetii) - trvalka k sušení s různými přezdívkami (lampionky, židovská třešeň). Oranžové tobolky, stonky vysoké až 80 cm, nenáročná, množí se dělením trsů. Množení semeny je možné, ale zdlouhavé.

  • Mochyně. (Praha-Suchdol 25.8. 2010).



  • Plamenka (Phlox paniculata) - trvalka našich babiček, pěstovaná v polostínu. Kvete od června do srpna různobarevnými květy, velmi voní. Má ráda humózní půdu, dorůstá až do výšky 1 m. Množí se dělením trsů.
  • Pivoňka (Paeonia tenuifolia) - mnoho druhů i barev. Má ráda výživnou půdu a slunce. Množí se koncem léta dělením. Aby kvetly, nesmíme je sázet příliš hluboko!

  • Pivoňka (Rokycansko 15.6. 2009), rudbekie nachová (Praha - Suchdol, 25.8.2010), plamenka (Praha - Suchdol, 3.7.2013)



  • Rudbekie (Echinacea purpurea) - kvete fialovo - červenými květy. Známá i jako léčivka. Středy květů se dají použít i na sušení. Výška až 70 cm. Nenáročná, kvete v červenci a srpnu. Množí se dělením i semenem.
  • Šater (Gypsophila paniculata) - je to keřík, dorůstající do 1 m výšky, známý jako nevěstin závoj. Lze použít do letní kytice i usušit na suchou vazbu. Není náročný, snáší sucho. Množí se semeny.
  • Turan (Erigeron speciosus) - krásná trvalka kvetoucí od června. Pozor, nezaměňovat s podzimními astrami. Kvete modře a červeně, má ráda dobrou půdu, snese i stín. Výška do 1 m, při dobrém ošetření kvete i podruhé. Množí se dělením i semeny.

  • Turan (Praha-Suchdol 27.5. 2009), řebříček tužebníkový (Praha-Suchdol 29.6. 2009), řebříček (Praha-Suchdol 29.6. 2009)



  • Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) - trvalka k řezu a hlavně k sušení, kvete žlutě. V době květu je vysoká asi 150cm. Po ostříhání květů odstřihneme zbytky stonků až u země, jinak by nám hyzdily to, co zbyde a zdobí zahradu dál - asi 20 - 30cm vysoký trs listů. Má rád slunce, je nenáročný na vláhu. Množí se semeny a dělením trsů.
  • Řebříček bertrám (Achillea ptarmica) - trvalka k řezu a k sušení, vysoká asi 130cm. Květ je bílý úbor, složený z malých hvězdičkových květů. Snese slunce i toulavý stín, množí se hlavně dělěním trsů.

Cibulnaté a hlíznaté rostliny

    Mají větší nároky na živiny. Vysazujeme je ve skupinách na sluníčko nebo mírný polostín. Při výsadbě by měly být cibule sázeny do hloubky odpovídající asi trojnásobku jejich průměru. V těžkých půdách sázíme mělčeji než v půdách lehkých. Hnojíme většinou plnými hnojivy. A tady jsou ty nejvíce oblíbené:

  • Jiřina (Dahlia pinnata) - ve světě se pěstují tisíce odrůd. Hlízy je nutno po prvním mrazíku vykopat a přes zimu uložit do sklepa. Mimo jiné existují odrůdy sasankokvěté, mignonky, pivoňkové, kaktusovité, kulovité.
  • Lilie (Lilium) - nejznámější je bílá lilie (candidum). Existuje obrovské množství druhů. Cibule jsou mrazu odolné. Množí se dceřinnými cibulemi:
    a) je-li okrouhlé podpučí, nová cibulka roste uprostřed prvotní - mateřské cibule,
    b) protáhlé podpučí - kromě středu rostou mladé cibulky kolem dokola,
    c) okrouhlé podpučí - cibulky rostou všude kromě středu.
    Kromě bílých lilií, které se přesazují v srpnu, se lilie přesazují či vysazují v září či říjnu. Trpí houbovými chorobami.

  • Jiřina. (Praha-Suchdol 25.8. 2010).



  • Mečík (Gladiolus) - známá, dekorativní rostlina. Vysazuje se na jaře na slunné místo, do lehčí půdy. Hlízy se vykopou do konce září, potom se uloží do sklepa.
  • Modřenec (Muscari) - má drobné cibule, je nenáročný na stanoviště, snadno se rozmnožuje dceřinnými cibulkami. Kvete brzy na jaře krásnou modrou barvou. Po odkvětu zatahuje, aby zase koncem léta ozelenil zahradu.

  • Modřence. Fotografováno poblíž Prahy 8.4. 2009.



  • Narcis (Narcissus) - většina narcisů kvete na jaře. Má v oblibě hlinitopísčité půdy se živinami a stanoviště slunné či malý stín. Narcisy ponecháváme na jednom stanovišti asi 4 roky, potom od konce srpna přesazujeme. Nesmíme odtrhávat dceřinné cibule. Důležitá rada - chcete - li, aby vám příští rok na jaře narcisy hodně kvetly, na konci srpna je vydatně zalijte! Ovšem, chce si to pamatovat, kde jsou, na konci srpna už listy moc vidět nebudou, uschnou.
  • Řebčík (Fritillaria) - brzy kvete a pak zatahuje, může být v zemi i více let. Nejhezčí je řebčík královský.

  • Narcisy. Fotografováno poblíž Prahy 8.4. 2009.



  • Sněženka (Galantus) - nenáročná na stanoviště. Vysazuje se brzy na podzim ve skupině. Na místě vydrží i několik let.
  • Talovín (Eranthis) - kvete velmi brzo na jaře žlutými květy. Nejlépe se uplatní na skalce nebo na nenáročném stanovišti. Brzy zatahuje.
  • Šafrán (Crocus) - stanoviště různá (skalky, rabátka i trávník). Šafrány jsou jarní a podzimní, jejich květy se liší. Hlízky se dobře množí.

  • Na prvním obrázku trs sněženek, na druhém talovín, na třetím šafrán. Fotografováno poblíž Prahy 11.3. 2009 (sněženky, talovín), v Praze 23.3. 2009 (šafrán).



  • Ladoňka (Scilla) - nízká květina, kvete modře, bíle a růžově. Většinou kvetou ladoňky na jaře. Sází se na slunce, ale snesou i polostín - vhodná je skalka, trávník pod stromy.
  • Tulipán (Tulipa) - má v oblibě slunné stanoviště a hlinitopísčitou půdu se živinami. Vysazujeme v září a říjnu. Během vegetace je náročný na vláhu a živiny. Je dobré dobývat a přesazovat tulipány každý rok, abychom co nejvíce omezili choroby cibulek.

  • Na obrázku ladoňky, fotografováno poblíž Prahy 1.4. 2009 a tulipány (13.4. 2009 tamtéž).