Zahrádkář Jerome

Broskvoně - pěstování (11.3.2011)

Vlastnosti, výsadba - Odrůdy - Podnože - Řez - Očkování

Vlastnosti, výsadba

  • Broskvoně rády teplo, dobré půdy, nejlépe 200 - 250 mnm., odolné odrůdy v příznivém mikroklimatu se dají pěstovat i třeba v nějakých 500 mnm. Rozhodně bych broskvoň nesázel do nějaké mrazové kotliny, studený vzduch musí odtékat! Příznivým mikroklimatem myslím třeba chráněné místo u jižní strany domu.
  • Ještě více jsou na teplo náročné nektarinky (broskve s hladkou slupkou).
  • Broskvoň je náročná na světlo,
  • většina odrůd je samosprašná,
  • květní pupeny jsou výhradně na jednoletých výhoncích.
  • Broskvoně potřebují vodu, hlavně na jaře (květen, červen) a asi tři týdny před sklizní.
  • Spon (orientačně): pro duté koruny 5x3m,pro vřetena 4x3m.
  • Broskvoně se vysazují na jaře. Podzimní výsadba nebývá úspěšná, stromky často utrpí mrazem.
  • Pokud někdo vysazuje broskvoní řadu nebo i více řad, orientuje řady ve směru sever - jih. Kvůli rovnoměrnému osvětlení.


Odrůdy

    Následují vhodné odrůdy broskvoní, i pro zahrádku. V závorce za odrůdou je přibližná doba zrání. V teplejších krajích zraje asi o týden dřív, v chladnějších asi o týden později. Dále je v závorce uvedeno, v kterých polohách je dobré odrůdu pěstovat.

    • Favorita Morettini 3 (polovina července,i okrajové oblasti)
    • Harbinger (polovina července,i okrajové oblasti)
    • Earliglo (2. polovina července, i okrajové oblasti)
    • Sunhaven (konec července, i okrajové oblasti)
    • Harbrite (přelom červenec - srpen, teplé oblasti)
    • Redhaven (počátek srpna, i okrajové oblasti)
    • Krasava (1. polovina srpna, i okrajové oblasti)
    • Envoy (polovina srpna, teplejší i okrajové oblasti)
    • Fairhaven (polovina srpna)
    • Cresthaven (přelom srpen - září, teplé oblasti)

Podnože

    Používají se podobně jako u slivoní. Ale nejen ty.

    • Méně vzrůstné: Saint Julien A (slaběji vzrůstná, do těžších půd), M Daman C, GF 1869, Isthara.
    • Více vzrůstné: broskvoňové semenáče B-VA (rostou více, do středně těžkých, méně vápnitých půd), broskvomandloně BM-VA, GF 677 (roste bujně), GF 43, Cadaman Avimag (rostou více než semenáče).

Řez

  • Pro zahrádku je vhodná broskvoň jako zákrsek nebo čtvrtkmen s kotlovitou korunou (tzn. uvnitř není terminál, aby dovnitř mohlo slunce - ale pěstují se broskvoně i s terminálem). Používá se tzv. krátký řez , i když existuje i dlouhý řez (který vůbec není horší, ale chce asi větší praxi).
  • Základem kotlovité koruny jsou 3 - 4 kosterní větve, rostoucí vzhůru pod úhlem asi 60 stupňů. Při řezu se zkracují hlavně jednoleté výhony - tedy ty, co rodí. Takže řezem se může hodně ovlivnit jakost a množství úrody.
    Broskvoň - krátký řez
  • Krátký řez znamená, že jednu část jednoletých výhonů zakrátíme jen na dva listové pupeny (tzv. zásobní čípky - z nich narostou větvičky na další rok) a druhou část jednoletých výhonů zakrátíme jen trochu (dejme tomu o třetinu) - na nich budou květy, tyto výhony budou rodit už letos.
  • Řez provádíme v době květu, tedy ten hlavní - to hezky vidíme, kde květy jsou a kde ne. Mladé stromky se řežou dříve - v době rašení. Vlky nebo jiné zahušťující výhony se mohou odstranit i koncem června nebo začátkem července. Ve vyšších oblastech se dá urychlit vyzrávání letorostů a tvorba květných pupenů řezem na konci srpna - malým zakrácením všech letorostů v koruně.
  • Po odplození se na větvičce již netvoří květné pupeny, proto musí pryč - a je třeba řezem zajistit nové plodné letorosty.
  • Poznámka - nedávno jsem se setkal se zajímavým výsledkem letitých pokusů s řezem broskvoní ve vyšších polohách (Jaromír Fischer, Horní Bělá 500 mnm., Z-3/2011), se kterým zatím zkušenosti nemám, ale vyzkouším jej: Řez posunout asi o 7 - 10 dní po odkvětu, je pak vidět, kde přibývají na velikosti malé plůdky a kde se naopak opylení nepovedlo. A podle toho řez přizpůsobit. Navíc se v této vyšší poloze neosvědčil výše zmiňovaný srpnový řez (nebývá ještě ukončena vegetace a větévky po řezu znovu prorůstají a v zimě zmrznou).
  • Mladé stromky - jak řezat od malička?
    • Sázíme-li stromek bez obrostu, ponecháme výšku kmene (zákrsek 50cm, čtvrtkmen 100cm) a navrch připočítáme 4 - 5 pupenů. Z nich se vypěstuje korunka.
    • Sázíme-li stromek s obrostem, vybereme 3 - 4 výhony (pozor - pokud je to možné, ponechat mezi nim výškové odstupy) a silně je zkrátíme. Vrchní jen na 1 - 2 pupeny, ten nejvíce dole asi na 4 - 5 pupenů. Délky větviček jsou potom jen kolem 10cm.
  • Ve druhém roce seřízneme ramínka na 30 - 50cm. Obrost, který jde ven z koruny se zkrátí na 2 pupeny, obrost rostoucí dovnitř koruny musí pryč úplně.
    • Broskvoň - kotlovitá koruna
  • I v dalším roce seřízneme prodloužená ramena (asi o třetinu). A nastoupí krátký řez - výhony (bez květů), co vyrostly na spodku ramen, zkrátíme zase na 2 pupeny. Na těch s květy necháme několik květů (nebo květných pupenů, stříháme-li dříve), takže ty tolik nezkracujeme. A na této delší větévce by měl být poslední pupen listový - tedy úzký, špičatý (vyroste z něj větévka, která bude vyživovat plody).
  • V dalších letech se trochu seřezávají prodloužení ramen, zapěstují se postupně vedlejší větve na ramenech. Pokud je z čeho vybírat, probírá se loňský obrost tak, aby byl mezi výhony odstup nějakých 10 - 15cm. A dál pokračujeme s krátkým řezem - větvičky, kde je víc listů, se zkracují na dvouoké čípky. A větvičky s květy necháváme delší.

Očkování

    Broskvoně se neroubují, broskvoně se očkují. Na jaře se strom ořeže, přes jaro a léto narostou výhony. A ty výhony se na přelomu července a srpna naočkují (všechno se tedy děje v tom samém roce, za té samé vegetace). Jak se očkuje, je pěkně popsáno například tady.

    Je možno si vypěstovat podnož a naočkovat ji. Postup:

  • Zasadit pár pecek (z planých pozdních semenáčů - po vesnicích, jak jsem zjistil, často se takové semenáče pěstují - rodí poněkud nevzhledné, ale celkem chutné plody a jejich pecky lidé prodávají sousedům jako vzácnost asi tak za 5 korun...). Ty pecky zasadíme už na místo, kde bude později růst broskvoň, nebudeme tedy nic přesazovat. Hned v roce, kdy pecka vyrostla. Na zimu místo přikrýt třeba chvojím.
  • Na jaře nějaké pecky vyklíčí, výhony v srpnu naočkovat. Na zimu zakrýt, zabalit (netk. textilie, noviny).
  • Na jaře seřízneme podnož nad očkem a rostoucí výhon z očka vyvážeme, aby se nám neulomil. Až vyroste aspoň 50 cm do výšky, zastřihneme jej, aby se kmínek rozvětvil. A ponecháme nejhezčí stromek, pokud jsme měli více naočkovaných podnoží na jednom místě. V srpnu odstraníme i zbytek čípku, pokud nějaký zbyl nad očkem.