Zahrádkář Jerome

Hnojení 1. - vápnění, kompost a hnůj (1.12.2013)

Kyselá půda - vápnění - Kompost - Hnůj

Kyselá půda - vápnění

    Máte kyselou (pH <= 6,5), neutrální (6,6 < pH < 7,1) nebo zásaditou (alkalickou, 7,2 =< pH ) půdu? Záleží na množství volných vodíkových iontů (proto to "H" ve vodíkovém čísle "pH"). V kyselé půdě rostliny hůře přijímají řadu živin (K, P, čpavkový N, Mg, další stopové prvky), takže i když přihnojíme, příznivý efekt se nemusí dostavit. Ale i pokud je půda příliš zásaditá, dochází u rostlin k poruchám látkové výměny (chloróza). Proto jsem třeba pod borůvky nadusal spoustu koleček lesní hrabanky - chtějí kyselou půdu.

    Jak pH půdy ale zjistit? Jsou lidé, co si dají udělat půdní rozbor, což je ideální. Ale dá se to i odhadnout pozorováním, nejjednodušší je sledovat mech. Mech znamená kyselou půdu. A když budu mít zahrádku někde na vápenci, budu mít opačný problém. Projevit se to může třeba žloutnutím listů broskvoně.

    Proti kyselé půdě vápníme, většinou stačí jednou za několik (3 - 4) let. Na těžkých půdách se dá použít rychle působící pálené vápno (CaO), na běžných a lehčích půdách pomaleji působící mletý vápenec (dávky jsou v následující tabulce). Dosti často zvyšuji množství vápníku v půdě popelem ze dřeva (prý se dává i z hnědého uhlí, ale to nedělám) a přídavkem staré vápenné omítky - tu jsem dával i do kompostu (stejně jako skořápky od vajec). Vápním většínou na podzim, ale nikdy současně s hnojem nebo superfosfátem. Ale o míchání hnojiv najdete informace na konci této stránky. A teď přibližné dávkování ( pro 10 m2 - tedy takový běžný záhon zahrádkáře):


    Vápnění - dávky na 10 m2
    Typ půdy Na těžších půdách Na lehčích půdách
    silně kyselá 2 kg pálené vápno 2 kg mletý vápenec
    slabě kyselá 1 kg pálené vápno 1 kg mletý vápenec
    neutrální 0,5 kg mletý vápenec 0,5 kg mletý vápenec

    Ještě poznámka - místo páleného vápna lze použít dvojnásobné množství mletého vápence. Mletý vápenec používám raději než vápno, vápno je pěkná žíravina a musí člověk dávat větší pozor na oči i ruce. Mletý vápenec kupuji ve stavebninách - 20 kg pytel asi za 80 Kč. A to se vyplatí.
    Dobrá věc je i dolomitický vápenec , obsahuje trochu méně vápníku, navíc má ale i hořčík.
    Používám i dusíkaté vápno , spousta dusíku i vápna, dobré i na dezinfekci půdy. Ale rozhazuje se na kyselou půdu aspoň 3 - 4 týdny před setím, abysme s vaničkou nevylili i dítě.

Kompost

    Kompostovat lze skutečně leccos ( podestýlku a trus domácích zvířat, trávu, listí, větvičky, plevele, zbytky ovoce a zeleniny, kávové a čajové zbytky, skořápky z vajíček a ořechů, lepenku, papírové kapesníky, ubrousky, piliny, hobliny, kůru, popel ze dřeva, peří, chlupy, vlasy, ...). Na hromadě nebo v kompostéru. Čím větší hromada, tím lépe zraje. Uvnitř bývá teplota i přes 50 stupňů Celsia, zničí se tedy i choroby nebo semena (pokud kompost přehazujeme, aby se okrajové chladnější části dostaly i dovnitř). Mám ve stínu v rohu zahrady dvě hromady vedle sebe, abych z jedné uzrálé mohl brát kompost na vyhnojení (na podzim), zatímco na druhou teprve organické zbytky přihazuji. Pěkně na holé zemi, kvůli žížalám. V kompostu těch potvůrek ale pracuje daleko víc - houby, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci,...

    Pro živné látky, dodávané hnojivem do půdy, by měl platit poměr pro N:P:K asi 10:8:13. Kompost z rostlinných zbytků jakž takž vyhovuje, pravda, draslíku by mohlo být víc.

    Pro doplnění - samotné listí je bohaté na dusík, piliny mají asi dvojnásobek ideálního množství dusíku, ale jsou hodně kyselé. Popel (dřevěný) dusík nemá, ostatních prvků však požehnaně, včetně množství vápníku, ba i hořčíku. Hodně dusíku má peří, ale obtížněji se rozkládá. Do kompostu přihazuji čas od času i půdu ze záhonu, kvůli mikroorganizmům - většinou ale jen to, co zůstane jako bal na kořínkách plevelu, který tak nemusím půdy namáhavě zbavovat.

Hnůj

    Stájový hnůj se zarývá každé 2-3 roky v množství asi 50 kg na 10 m2. Hovězí hnůj se hodí na všechny půdy, má dobrý poměr N:P:K, navíc další užitečné prvky, jako ostatně všechny další druhy hnoje. Koňský hnůj není vhodný pro lehké suché půdy, poměr živin výborný, neliší se příliš od hovězího.

    Ovčí, kozí, prasečí hnůj se kompostuje, stejně tak slepičí a kachní. Husí trus také kompostujeme, liší se od ostatní drůbeže vyšším obsahem draslíku. Cenný je králičí hnůj - já ho přidávám do kompostu, nebo alespoň nechám déle vyzrát.

    Močůvka se před zálivkou ředí (2 litry močůvky v 10 litrech vody na 3 m2). Obsahuje méně fosforu, dusíku a draslíku dost.