Zahrádkář Jerome

MENU



Zahrádkář Hrouda - 17. díl (3.5.2017)







16. ročník instruktáže a soutěže v řezu ovocných stromů - řez broskvoní v Mělníce 30.3.2017 (12.4.2016)


hrach

Pokračování hlavní větve výrazně převyšuje aktivní čípky

hrach

Zahnův řez na broskvoni - čípek a pokračující větev

hrach

Broskvoň po řezu (instruktáž doc. Sus)

V Mělníce jsem zažil instruktáž a soutěž v řezu broskvoní již potřetí. Tentokrát početný zástup zájemců z několika středních zahradnických škol i z řad profesionálů taji řezu broskvoní provedl doc. Josef Sus z ČZU. Oproti předchozím instuktážím (videozáznamy ke shlédnutí na youtube) , kdy byl akcentován dlouhý řez, šlo (alespoň z mého pohledu) o odlišný pohled na tuto problematiku. Pochopil jsem jej tak, že je třeba vycházet z konkrétní situace, která u daného stromku nastala, tedy podle toho, co nám narostlo. Nešlo tedy výhradně o dlouhý či krátký řez. Například - těžko mohu nařezat čípky s dvěma vyvinutými listovými pupeny, když je na větvi nenajdu. A nebo - pokud máme k dispozici pěkné silné výhony s přehršlí květů, je vhodné je zkrátit, abychom získali kvalitní ovoce.

Pan docent Sus striktně uplatňoval Zahnův řez na oslabeně aktivní čípek , jak je vidět na obrázcích. Pokud někdy výjimečně uplatněn nebyl, pak jedině v případě, že se s danou částí větve nepočítá do budoucna (bude odstraněna za rok a pod.). Před lety jsem se na tuto techniku řezu díval poněkud přezíravě, ale už tak nečiním. Mé vlastní pokusy dávají panu Zahnovi za pravdu a jeho řez na oslabeně aktivní čípek používám dnes již při řezu všech peckovin.

Nepřipravený zahrádkář by byl možná v šoku, kolik květů skončilo na ostříhaných větvích pod stromem, ale je to zapotřebí. Jistě šlo nejméně o polovinu květů, které na stromě byly před řezem. Člověk by se neměl bát do broskvoně říznout - dozvěděli jsme se, že pravidelným řezem se může životnost broskvoně zdvojnásobit, o kvalitě ovoce nemluvě. Ale více než slova ukáží přiložené fotografie.

Co se týče soutěže - o zlaté nůžky Bahco tentokrát soutěžily střední zahradnické školy a vyhrála je škola z Kopidlna. V kategorii profesionálové -ženy vyhrála ing. Lucie Burešová, v kategorii profesionálové - muži obsadil první místo Jaromír Frič (Jerome).

Nakonec ještě perličku - konečně mi došlo, co je to tzv. jalový výhon u broskvoně. Je to nečekaně ten, co je obsypaný květy. Vtip je ale v tom, že mu chybí listové pupeny - tedy později listy, které by vyživovaly plody. Takže plody potom nenarostou tak, jak bychom si přáli...a proto jalový.




Zahrádkář Hrouda - 16. díl (4.4.2017)




Zahrádkář Hrouda - 15. díl (1.3.2017)




Zahrádkář Hrouda - 14. díl (7.2.2017)




Řez stromů ve Velké strahovské zahradě (22.1.2017)


Před týdnem trochu polevily mrazy a tak zahradník Martin Makal začal s řezem Velké strahovské zahrady. Je to krásné místo, na dohled je Pražský hrad i Petřínská rozhledna, přímo pod Strahovským klášterem. Měl jsem radost, že mne pozval, abych se přijel podívat jak řeže a případně pomohl. Již z dálky jsem viděl podivného tvora, pobíhajícího bez držení jen po zadních v korunách stromů. A nebyl to ledajaký tvor, ale Martin a jeho rovnováhu a odvahu mu odteď jen tiše závidím.

Martin mi vysvětlil, že neřeže jen na plodnost, jak bývá většinou zvykem, ale dělá rekonstrukční řez korun. Dá se říci, že jde o "výchovný řez" korun po zmlazení a nastartování a znovuzapěstování "přirozených" korun zmlazených stromů (koruny ale nebudou nikdy přirozené, neboť se do nich už několikrát řezem zasáhlo). Taktéž musí zachovat podjezdovou a podchozí výšku a provozní bezpečnost stromů. A samozřejmě je tu hledisko i estetické. Stromy "musí" být na pohled pěkné a vypadat jako ošetřené, neboť se stále jedná o odrůdy ovocných stromů. Při tomto typu řezu má vlastní plodnost svoje místo (jsou to jabloně a hrušně), ale není to priorita a vlastní násada plodů je tím pádem upozaděna.

Jde též o prodloužení životnosti starých stromů, než se nová výsadba dostane do produkční fáze (nově vysazené stromy musí mít čas vyrůst a nastoupit do plodnosti, celý sad pak bude vypadat pohledově jednotně).

Přináším pro inspiraci pár fotek, na kterých je vidět Martinův téměř dokonalý řez hrušní a jabloní (starých asi 80 let). Zahrada je volně přístupná.
Řez stromů ve Velké strahovské zahradě - podrobnosti na webu Martina Makala.


hrach

hrach

hrach

hrach

hrach

hrach

hrach

hrach

hrach

Zahrádkář Hrouda - 13. díl (1.1.2017)


Třináctý díl "Zahrádkáře Hroudy" je prvním z těch, které v časopise Zahrádkář nevyšly, takže jde o premiéru. Je to podivné - sám se skutečně za Hroudu nepovažuji, ale něco podobného jsem si prožil také. Vlastně nejednou. I když člověk ví, že sníh ze stromu spadne a tuší i kam, nedokáže utéct včas.


Zahrádkář Hrouda na prosinec... (1.12.2016)


Jako by těch strojů nebylo již dost - teď dokonce kultivátor vlastní výroby! Tomu, jak pan Hrouda dopadl, se není možné moc divit. To já se před léty zahrabal i s kultivátorem tovární výroby. To máte hned!


Zahrádkář Hrouda na listopad... (8.11.2016)


Cirkulárka je děsivý nástroj, pan Hrouda to ví. Ale svým přístupem by mohl leckoho vyděsit... To jeho kamarádi mají všichni elektrickou řetězovou pilu, tu ale pan Hrouda nechce, že by se zamotal do šňůry a kdovíjak by prý dopadl. A s tou strupovitostí - není divu, letos byl infekční tlak obvzláště silný. Ještěže pana Hroudu nenapadlo taky třeba padlí nebo květopas. Květopas! To by muselo být horší než vši, fuj!



Zahrádkář Hrouda na říjen... (5.10.2016)


Který pěstitel by nezkusil vyrábět víno! Z čehokoli! Od jablek až po rybíz! Ale réva je réva a pan Hrouda měl veliké cíle. Chodil na degustace k vinnému muži Kolišovi a o vínu se leccos dozvěděl. Navštívil dokonce výstavu "Víno a destiláty" společně s kamarádem Danem, ten se ale opil a v nestřežené chvíli vypil vystavovatelům celou lahvičku slámového vína naráz. A měl z toho skvělou náladu (což nelze tvrdit o překvapeném vystavovateli z Moravy). Pan Hrouda byla nadšen a rozhodl se vyrobit slámové a ledové víno sám. Jenže Boženka k alkoholu asi nemá kladný vztah...



Sklizeň brambor pěstovaných v trávě (17.9.2016)


hrach

Celý záhonek

hrach

Místo nejlepší úrody

V květnu jsem zahájil experiment "Pěstování brambor pod posekanou trávou." Obšírně jsem o něm informoval na této stránce (viz níže). Včera jsem sklidil, co vyrostlo a je čas, abych shrnul, co jsem vyzkoumal (abych to za pár let nezapomněl a nezačal s tím zas).

Nejdříve připomínka - pod senem není problém brambory pěstovat, to je ukázáno i na několika videích, snadno dohledatelných na internetu. Ovšem s čerstvě posekanou travou, což bylo náplní experimentu, je trochu potíž. Vypěstovat pod ní brambory také lze a věřím, že v ideálním případě lze dosáhnout i obdobné úrody, jako při běžném pěstování v půdě.

Zjistil jsem však, že se zasazené brambory nesmí přikrýt příliš silnou vrstvou posekané trávy (dal jsem 20 cm a to bylo moc). Tráva potom fermentuje jako na kompostu a brání růstu brambory pod ní (spálí konce klíčků). Z šestnácti zasazených brambor vyrostly hned od začátku z tohoto důvodu jen tři. Později - v červnu, červenci jsem stojící brambory zbavil dusivé přikrývky, některé vyměnil či dosadil navíc a přkrýval postupně po každém sekání trávy jen asi 5 cm vrstvou trávy. Ta již prorůstání brambor nevadila, ale je to poněkud pracná činnost.

Pozdě vyrostlé brambory daly jen malou úrodu. Tři brambory, ty co vyrostly již na jaře, daly úrodu slušnou. Brambory však byly poměrně bizardních tvarů a jejich loupání bude dalším netradičním zážitkem.

Kamarád Stýblo ovšem dopadlo o něco lépe a chce v tomto způsobu pěstování pokračovat i napřesrok. Přihazovalo totiž trávu v oněch výše zmíněných tenčích vrstvách průběžně. Fakt, že mělo vysazené brambory pod kartónem po celé ploše ale, dle mých zkušeností (měl jsem kartón s otvory pro brambory na půlce záhonku), nehraje viditelnou roli.

Příští rok dám brambory opět pokorně do země, bude to méně pracné a nebude třeba se tolik starat o závlahu.


Zahrádkář Hrouda na září... (5.9.2016)


Jeden čas pan Hrouda žil přípravou nejrůznějších výluhů z kopřiv, kostivalu, bršlice a kdovíčehovšehoještě. Nakládal byliny do velikého hrnce do vody na dva týdny a průběžně občas děsivou hmotu zamíchal. I v ten okamžik vybíhali sousedé z domů, větřili svými nosy a povykovali, že smrdí kanály, že bude pršet... Vše skončilo v okamžiku, kdy neopatrná Boženka drcla do hrnce a kapalina jí zatekla do boty. Fuj, to bylo křiku!



Jak se brzdí třešeň (17.8.2016)


hrach

Nahrazení terminálu

hrach

Třešeň s mezištěpováním - Trója - Podhoří 16.8.2016

V úterý 16. srpna 2016 proběhl na pracovišti Demonstrační a výzkumné stanice v Praze - Troji – Podhoří Den otevřených dveří. Když bylo tedy otevřeno, tak jsem také vstoupil a jako kdykoli jindy, nelitoval! Tam je totiž vždy na co koukat. Vždy jsem zaskočen místním mikroklimatem, které prý odpovídá středomoří. Je tam opravdu výrazně tepleji než třeba za kopcem v Suchdole, kde to dobře znám a mohu srovnávat.

Zaujalo mne mnoho věcí, o kterých šla řeč, ale ta o mezištěpování třešní stála skutečně za to. V posledních letech je veliká snaha o udržení nízkých korun, které by šly dobře ošetřovat i sklízet ze země (nebo z nízkého žebříku). Vtip je zejména v použití málo vzrůstné podnože. Mám odrůdu Rivan na podnoži Colt a koruna se skutečně dá ukáznit v rozumných rozměrech. Nicméně koruna, i když není velká, je dosti řídká a té úrody pak mnoho nebývá. A jsme u mezištěpování v Tróji. Na prvním obrázku je loni sázená třešeň (nejsem si jist odrůdou, asi Kordia - ale to je vedlejší). Je vidět, jak byla naočkovaná na podnoži Gizela 5, která roste velmi málo (asi 10 cm nad zemí), ale tím to neskončilo. Dalších asi 80 cm kmínku představuje další podnož (tvoří kmínek), tentokrát p-hl-a, která pochází z višně. Višeň tvoří hustší korunky, kratší vzdálenosti mezi pupeny a tedy více plodů. A v tom je ten vtip. Stromek je brzděný v růstu nadvakrát a přitom je vytvořena menší ale i hustší (úrodnější) korunka. Na té druhé podnoži, asi 90 cm nad zemí - v místě těsně pod prvním rozvětvením - byla naroubována anglickou kopulací (také ji velmi často u peckovin používám) odrůda třešně.

Na druhém obrázku je hezky vidět, jak se dá nahradit terminál - třeba když nám omrzne, uschne, nebo ho něco ukousne. Prostě se k čípku, který ponecháme z původního terminálu, vyváže vhodný postranní výhon. Je v tom vlastně také zakuklený Zahnův řez. A tento čípek se později, nejspíš za rok, odřízne. To už ten nový terminálek bude vědět, kam růst...

Budu ty třešinky v Tróji sledovat se zájmem do budoucna dál, tedy pokud mne tam budou dál tak vlídně pouštět.





Další články:


Hydroponie - také možnost, jak pěstovat zeleninu (30.6.2016)

Řez jabloně nadvakrát (29.5.2016)

Pěstování brambor pod posekanou trávou (26.5.2016)

15. ročník instruktáže a soutěže v řezu ovocných stromů v Praze - Tróji (12.4.2016)

Jak je to s těmi malinami? (20.3.2016)

Začínám řezat. Nejdřív staré stromy. (28.2.2016)

Chroupu jabka (29.1.2016)

Sloupcovité jabloně po dvou letech od výsadby. Nečekaně dobrá úroda. (27.10.2015)

Probírka jablek je dobrá věc (15.6.2015)

Hrách a klacky (9.6.2015)

Instruktáž řezu broskvoní spojená se soutěží v řezu v Mělníku (14. ročník) (16.4.2015)

Fóliovník se rozmnožil... (19.3.2015)

Mráz a kroupy, to je hloupý... (8.10.2014)

Kdy meruňky zmrznou? (24.4.2014)

Instruktáž řezu ovocných stromů spojená se soutěží v řezu v Mělníku (13. ročník) (26.3.2014)

Sloupcovité jabloně - ano či ne? (1.2.2014)

Rubín v čase předvánočním (10.12.2013)

Zlý roztoč vlnovník hrušňový (22.10.2013)

Instruktáž řezu broskvoní spojená se soutěží v řezu stromů v Mělníku (5.4.2013)

Fóliovník z plastových trubek - zhodnocení experimentu po první sezóně (10.2.2013)

Sklízím...aneb několik typů do trochu vyšších poloh (17.10.2012)

U táty na zahradě - zmlazené staré jabloně (7.3.2012)

Co s tím angreštem...? Hnědé padlí (dříve se mu říkalo americké) nezastavitelně řádí. (20.2.2012)





Zahrádkář Hrouda

Co pěstovat a jak

Odkazy

Návštěvní kniha



Hosting Blueboard.cz

Netvrdím, že všechny informace na těchto stránkách jsou dokonalé a použitelné pro každého. Vycházejí vesměs z mých zkušeností, které jsem nabyl v zahrádkářsky průměrném nebo spíše drsnějším klimatu od 300 - 480 m.n.m. Někdy se úmyslně snažím zjednodušovat z důvodu "stravitelnosti". Ale cokoli jsem napsal, vždy jsem myslel dobře...

Na titulní straně uvádím upozornění na podstatné novinky (jako je zcela nová stránka nebo podstatné rozšíření strany stávající). Na jednotlivých stránkách mimo titulní je v nadpisu uvedeno datum jakékoli poslední úpravy. Množství kapitol se postupně rozrůstá, tak jak stíhám psát další a další. Kompletní přehled základních témat budu tvořit ještě nejméně jeden rok, je toho moc a času málo...